Kultura hazardu

Ve Velké Británii tvoří zisky z loterií téměř čtyřicet procent prostředků, které jsou ročně vynakládány na kulturu. A to za situace, kdy samotný stát vydává na podporu kultury okolo 1,6 procenta státního rozpočtu. U nás stát dává přímo ze svého rozpočtu na kulturu téměř o procento méně (o srovnání v absolutních částkách už ani nemluvě). Čeští politici alespoň na první pohled velkoryse stanovili, že veřejně prospěšným aktivitám včetně kultury mají odvádět podnikatelé v hazardu 6 až 20 procent z výtěžku z loterií nebo jiných podobných her. Jenže tato velkorysost v praxi nesměřuje ke kultuře, ale právě k oněm podnikatelům. Ti totiž nemusejí platit daně a jen si, jak poukazuje letošní zpráva ministerstva financí, libovolně stanovují, kolik procent odvedou. Odvádějí pak nikoliv státu, ale začasté do vlastních nadací s neprůhledným hospodařením nebo do občanských sdružení, která sami kontrolují. U mnohých z těchto „veřejně prospěšných“ organizací není možné vůbec zjistit, na co peníze vydávají – nepublikují výroční zprávy ani neodpovídají na dotazy novinářů.

Českou cestou

I přes finanční krizi se v českém hazardu točí obrovské peníze. Za rok 2008 měly firmy obrat 128,5 miliardy a asi 20 miliard z toho si samy ponechaly. V loňském roce pak obrat klesl na 127,8 miliardy, ovšem příjem provozovatelů stoupl na 32,4 miliardy. Desítky firem podnikajících v této oblasti tvrdí, že část výtěžku odevzdávají na dobročinnost. Loni na tento účel šlo údajně 3,3 miliardy Kč. Ve skutečnosti tyto prostředky končí, jak poukázal v červnu letošního roku v Hospodářských novinách Radek Kedroň, například v občanském sdružení Astrilux Ideal (27 milionů za rok 2008), které novinářům ani nemůže ukázat výroční zprávu, či ve Sdružení přátel motorismu (37 milionů za rok 2008), o němž automobiloví odborníci nikdy neslyšeli. Jiné hazardními firmami založené nadace zase přímo podporují politiky či jejich organizace. Nadační fond kasin Happy Day, nazvaný Naděje třetího tisíciletí, podporuje akademii Cevro, založenou politiky z ODS. Firma VIP Club, která provozuje kasina v Praze, zase přispěla nadaci Zuzany Paroubkové čtvrt milionem. Peníze z hazardu dostává i Centrum pro ekonomiku a politiku založené Václavem Klausem.

S penězi určenými zákonem na dobročinnost nakládají podobným způsobem i největší hazardní hráči. Lídr českého hazardního sektoru, společnost Sazka, organizátorům filmových a divadelních cen na konci loňského roku oznámila, že letos finančně nepodpoří ceny, které se udělují v těchto oblastech. Klesají i příspěvky, které společnost dává sportovním svazům. Většina peněz je totiž věnována na umořování dluhu za výstavbu O2 areny, na které se podle Pavla Kováře z Reflexu přiživily i firmy činovníků olympijského výboru a funkcionářů sportovních svazů. Druhá největší společnost na trhu, firma Synot Tip Ivo Valenty, jen za loňský rok přes Nadaci DětiKulturaSport, kterou Valenta zakládal, údajně odvedla neziskovým organizacím přes 170 milionů korun. Háček je ovšem v tom, že nadace jen čas od času vydá tiskovou zprávu o podpořených akcích, nepublikuje však výroční zprávy a na otázky novinářů po své činnosti neodpovídá.

Trest za mlčení

Poslední v řadě poslaneckých iniciativ, které měly za cíl omezit oblast hazardu a stanovit jasnější podmínky podpory veřejně prospěšných činností, neuspěla letos v červnu, když ji v roli prezidenta odmítl podepsat Václav Klaus. Argumentoval přitom tím, že s novelou nesouhlasí sportovní svazy i kulturní instituce typu Národního divadla či Národní galerie, jejichž financování by prý ohrozila. „Každoročně se společností Synot Loto, a. s., respektive Synot Tip, a. s., podepisujeme smlouvu o odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely. Za poslední čtyři roky jsme tak získali celkovou částku 20,5 milionu korun. Kromě toho se významným podporovatelem a partnerem mnoha našich projektů stala Nadace DětiKulturaSport, jejímž hlavním donátorem jsou právě loterijní společnosti holdingu Synot. Od této nadace jsme za poslední čtyři roky získali dary v celkové hodnotě 34,2 milionu korun,“ varoval v březnu před přijetím novely generální ředitel Národní galerie Milan Knížák tehdejšího ministra kultury. „Synot nás upozornil, že v případě přijetí zákona sníží svou podporu,“ vysvětluje vznik stanoviska Petra Jungwirthová, tisková mluvčí NG. Ředitel Národního divadla Ondřej Černý se zase v médiích nechal slyšet, že by jen letos mohla jeho instituce přijít až o sedm milionů (od roku 2002 získalo ND od Synotu asi 22 milionů Kč). I díky těmto stanoviskům se podařilo podnikatelům v hazardu dosavadní neprůhledný systém a své zisky zachovat.

S novou vládou a jejím důrazem na ozdravění státních financí se však do hry míchá nová karta. „Vláda přistoupí k vyššímu zdanění loterií a hazardu. Příjmy v této oblasti budou zdaňovány jednotnou sazbou 20 procent. Daň bude příjmem státního rozpočtu,“ uvádí nyní vláda ve svém programovém prohlášení. Pokud by jej skutečně naplnila, znamenalo by to nejen možný krach Sazky a částečné vysušení černých penězovodů, ale i ztrátu na státním rozpočtu nezávislého financování skutečných veřejně prospěšných aktivit. K těm se peníze dosud nedostávaly – nebo dostávaly pouze v omezené míře – kvůli (úmyslným?) dírám v legislativě a podvodům podnikatelů. Trestem za to, že na tyto problémy dost neupozorňovali, se teď pro provozovatele kulturních, sportovních či jiných prospěšných aktivit může stát větší závislost na rozpočtu sestavovaném Miroslavem Kalouskem.