odjinud

Proměna pojetí českých dějin v díle Karla Hynka Máchy je název studie Josefa Zumra ve Filosofickém časopise č. 3/2010. – Cyklus Máchových historických próz Kat, redukovaný většinou na jedinou ukončenou část Křivoklad, analyzoval v České literatuře č. 3/2010 Michal Charypar.

Vztah T. G. Masaryka k antice popsala Jana Kepartová v studii Masarykovy návštěvy Pompejí (Listy filologické, roč. 133, č. 1–2/2010). – V témže dvojčísle našeho nejdéle vycházejícího odborného periodika zhodnotila Eva Stehlíková posmrtně vydané Paměti aneb Autobiografii Julie Novákové (Univerzita Palackého, Olomouc 2008), mj. překladatelky Aristotelovy Poetiky (1962).

Knižně dosud netištěnou dekadentní povídku bratří Josefa a Karla Čapků Moren ohavně milostný (Lidové noviny 14. 11. 1908) najdeme v právě vydaném sborníku Spolku českých bibliofilů Marginálie 2010. Provází ji stať Gustava Erharta „Utajená“ povídka bratří Čapků, odvolávající se mj. k článku Sofie Malovcové o tetování, piercingu atd. v A2 č. 17/2009 (Kam geny nemůžou).

Životopisnou studii o Karlu Scheinpflugovi (1869–1948), slánském rodáku, publikoval v 17. ročníku Slánského obzoru Milan Hes.

Divadelní paměť kunsthistorika Františka Dvořáka, uložená do knížky Divadlo a já – vydal ji v roce Dvořákových devadesátin syn Jan Dvořák (Pražská scéna 2010) – sahá až do sklonku 30. let minulého století, k inscenacím, jež v Olomouci režíroval Oldřich Stibor a v nichž hrála Milada Matysová, múza básníka Ivana Blatného (a zřejmě i Františka Dvořáka).

Se statí Zlaty Kuffnerové o češtině v českých románech Milana Kundery (Slovo a slovesnost č. 4/2008) polemizoval v témže periodiku (č. 2/2010) František Štícha.

Druhý svazek Básní Vratislava Effenbergera (Torst 2010) recenzoval v Hospodářských novinách 30. 6. 2010 Jan Gabriel.

S Věroslavem Mertlem o tzv. šedé zóně hovořil v Katolickém týdeníku č. 27–28/2010 Aleš Palán.

Týdeník Rozhlas v čísle 31/2010 opožděně, ale zato jako jediný, připomněl 75. narozeniny „nestora českého divadla poezie, viditelného i neviditelného herce, principála divadla Orfeus“ Radima Vašinky. Oslavil je 26. května t. r.

Sloupek Barbory Koniakowské v Orientaci Lidových novin 24. 7. 2010 o autorském čtení z knihy Magor dětem v blíže neurčené zakouřené kavárně uzavřela poznámka, že Ivana M. Jirouse „je možné spatřit během různých festivalů a při jiných příležitostech“.