Hospodářská krize u nás bude zřejmě pokračovat celý tento kalendářní rok. Jaký to bude mít dopad na média?
Poslední čísla nevěští nic dobrého: příjmy z inzerce v našich médiích zřejmě klesly v roce 2009 mnohem víc, než se očekávalo. Odhad činil 30 procent, přitom skutečnost se podle posledních odhadů pohybuje kolem 40 procent. Rovněž prodej se razantně snížil, podle odhadů PNS (Poštovní novinové služby), které byly zveřejněny koncem roku 2009, se očekává propad asi o 2,2 miliardy korun. To má a bude mít za následek další snižování nákladů v našich médiích i v roce 2010. Znamená to redukci počtu zaměstnanců, zmenšování rozsahu, a tudíž nutně i kvality informací – ač vůdčí osobnosti v celé naší civilizaci čerpají hlavně z tisku. Proto například ve Spojených státech vznikla v Senátu iniciativa nazvaná Marshallův plán na záchranu tisku, která bude vyžadovat i legislativní změny, proto se tam dodnes distribuce novin dotuje ze státních peněz. Tištěná média totiž přinášejí to nejpodstatnější, co v elektronických médiích nenajdete, a to jsou analýzy a kontext. Tedy právě ty komponenty informací, které se kvůli úsporným opatřením budou z našich novin dále vytrácet.
Sladké nemyšlení
Zásadní otázka tedy zní: Co tato změna bude konkrétně znamenat pro budoucnost naší civilizace? To je otázka, kterou si v České republice málo klademe. Americký profesor antropologie Michael Wesch z Kansas State University, který se od přelomu tisíciletí soustavně zajímá o to, proč jsme v informačním věku čím dál tím častěji nuceni činit něco, co sami nechceme, si položil i otázku: Jak získat zpět kontrolu nad naším myšlením? Po mnoha pokusech na studentech došel k závěru, že jsme většinou zcela slepí a hluší vůči otázkám a odpovědím, které neočekáváme.
Změnit tento vnucený způsob nemyšlení znamená změnit od základu systém výuky a obsah médií, protože je zcela absurdní, aby se děti od mládí učily systémy, které budou, až dospějí, zastaralé jako dnešní počítače. Zásadní úkol, který musíme vyřešit, je rozbít v sobě iluzi o kontrole, již nám počítače se svými algoritmy poskytují. Tuto myšlenku potvrzuje i neoddiskutovatelná skutečnost, že velká část dnešních studentů bude v budoucnu vykonávat povolání, jež dnes ještě neexistují. Nejvlastnějším úkolem škol a médií je proto připravit zvláště mladé lidi na tuto neznámou dobu, což de facto znamená naučit je novému vztahu mezi informacemi, vědeckou pamětí a myšlením. V důsledku jde o to si konečně uvědomit, že v informačním věku je vědění zcela závislé na kontextu, v němž se pohybujeme. Vlastně jde o to proměnit univerzity i média na kontrolní agentury.
Ve Spojených státech s tím již začali. Novému vysokoškolskému programu říkají Dobré otázky a týdeník Newsweek se mění i za cenu drastického snížení nákladu jen na analytický a esejistický časopis. Na univerzitách to vypadá tak, že několik hodin či dnů před přednáškou profesor zveřejní na internetu téma a studenti mu kladnou otázky, na které on pak odpovídá. Studenti se už neučí to, co mají vědět, ale pouze správné kladení otázek směřujících k tomu, čemu nerozumějí. Vše ostatní si nastudují v předstihu sami. Je to způsob vzdělání, který se vrací ke starým platónským sympoziím či do židovských akademií z doby vlády Heroda, kdy Hilel a Šamaj vyučovali, že pokrok není možný bez dobrého tazatele. Moderní vědci říkají totéž co kabalisté ve středověku, a sice že při správné kombinaci písmen lze do jisté míry zopakovat zázrak stvoření na nižší úrovni, tedy dojít k novému poznání. Vážné nebezpečí pro společnost, v níž je neúplná mediální krajina, která sestává jen z popnovin a bulváru, jako je tomu až na vzácné výjimky u nás, tkví v tom, že marketingová média vycházejí vstříc poptávce. To znamená, že zveřejňují jen to, co lidé už dávno vědí, a tím je odnaučují myslet: podporují lenost. Činí z nás vazaly.
Konec doby sběračů
Nacházíme se ve zlomovém bodě, v němž již v našich hlavách nemusejí být uloženy všechny informace, protože tuto roli přebírají počítačové systémy. Proto je mnohem důležitější odvaha a kreativita, která mění perspektivu a díky níž dokážeme tyto informace dát do nových a zcela nečekaných souvislostí. Žádný algoritmus není schopen nám vyložit Janáčka ani Medka. Pokud se nenaučíme vykládat neznámé, budeme dále dělat jen to, co mediální prorok Marshall McLuhan nazýval zrcadlově obráceným efektem: budeme překládát vše nové do forem a jazyka minulosti. Jinými slovy, dnes už nemá smysl informace sbírat, důležitější je se ptát, k čemu nám slouží či mají sloužit. Po informačním věku, který produkoval masově myšlení bez myšlenek (vytvářel jen katalogy), nastupuje věk otázek.
O co jde konkrétně, na to zase ukazuje mediální analytik a spoluvydavatel Frankfurter Allgemeine Zeitung Frank Schirrmacher ve své nové knize Payback, kde říká asi toto: Stále máme pocit, že informace před námi běží, že před námi utíkají, a pokud sami nejsme v poklusu, že o ně přijdeme, že je nestihneme absorbovat. Zapomínáme, že informace v elektronickém věku nám nikdy neutečou, protože jsou ukládány do elektronické paměti. Dokonce ani SMS zprávy nikdy nezmizí. To si jen myslíme, protože jsme se takhle naučili myslet ve škole, tam nás učili dávat pozor, informace přijímat, naučit se je nazpaměť a řádně je vstřebat. Jenže tento postup vede automaticky k tomu, že všechny informace v nás mají stejnou hodnotu, jsou hierarchicky netříděné. Náš omyl spočívá ve víře, že svou inteligenci, vzdělání a kreativitu si zajišťujeme tím, že žijeme v koexistenci s počítači. Musíme se ale naučit přesný opak. Počítače musíme nechat dělat, co umějí, abychom získali čas pro přemýšlení o nových povelech, které jim zadáme. Digitální informace nám umožňují o informacích přemýšlet, jenže my je zatím jen sbíráme, a to je ten zásadní omyl, z kterého by nás měla vyvádět právě média a školy.
Pokud školy a média nezměníme, nebudeme schopní odpovědět na základní otázky: Jaké spory mají řešit politici a kdy musí mít znalosti odborníků přednost před stranickými aparáty. Na tomto balancování stojí celá demokracie, která je vývojem médií kvůli krizi – zvláště v postkomunistických zemích – silně ohrožená.
Autor je novinář a spisovatel.