Očekávanou stávku zaměstnanců ze státního sektoru 8. prosince aktivně podpořilo podle odborů na 150 tisíc lidí. Zavřeno zůstalo několik školek, asi 500 základních škol, některé úřady a kulturní zařízení. Na náměstí v Praze a Brně přišlo několik tisíc lidí a stovky dalších stávkujících se sešly na náměstích jedenadvacítky velkých měst. Stávku odsoudil jako nezodpovědnou prezident Václav Klaus, podle něhož odborářští bossové jejím svoláním „chtějí odčinit to, že neprotestovali, když se problém našich veřejných financí na počátku tohoto desetiletí začal rozbíhat“ a „jen ukazují svaly“. Protest naopak podpořil předseda Senátu, bývalý odborový předák Milan Štěch.
Někdejší spoluorganizátoři divadelní stávky, Občanského fóra a stávkových výborů z roku 1989 vyzvali otevřeným dopisem Jana Snášela, aby na ně podal žalobu. Postavili se tak za čin Zdeňka Hirnšala, Martina Laštovičky a Jiřího Slezáka, kteří jako zástupci stávkujících studentů v časech listopadového převratu 1989 vyslovili odbornému asistentovi Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a činovníkovi Komunistické strany Československa Snášelovi nedůvěru pro demagogické, arogantní a kariéristické chování. Ten na ně za to podal žalobu a přes dvacet let se s nimi soudí.
První evropskou petici předali 9. prosince zástupci organizací Avaaz a Greenpeace komisaři pro zdraví Johnu Dallimu. Využili tak poprvé ustanovení Lisabonské smlouvy, které umožňuje, aby milion občanů vyzval Evropskou komisi ke změně evropského zákona. V petici podepsaní Evropané požadují, aby Evropská komise přestala povolovat geneticky modifikované plodiny do doby, než bude ustavena nová nezávislá etická a vědecká autorita, která vyhodnotí jejich dopady. Podpisy začaly organizace sbírat v březnu 2010.
Více než 20 nevládních organizací a občanských iniciativ požádalo 6. prosince senátory a senátorky, aby odmítli rozsáhlou novelu zákona o pobytu cizinců. Kritizovali zejména prodloužení maximální doby zajišťování vyhošťovaných cizinců v detenčních zařízeních na 18 měsíců a zkomplikování procesu povolování pobytu, varovali před zdražením komerčního zdravotního pojištění pro cizince a odsoudili netransparentní praxi na ambasádách České republiky. V diskusi nad návrhem zákona ministr vnitra Radek John uvedl: „Policejní inspekci se podařilo v Litoměřicích dát skrytou kameru do služebny cizinecké policie. Asi za pět týdnů ta kamera natočila 41 korupčních skutků, kdy ti cizinci to už nedávali ani pod stolem, ale rovnou, dávali to lidem, kteří je prověřovali a pak jim dávali razítko.“ Senátoři pak vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně.