Hip hop bez klišé, poetický a otevřený hudebnímu experimentu – to jsou Antipop Consortium. Čtvrtého března vystoupí tito zachránci žánru klepajícího na nebeskou bránu poprvé v Praze.
„Nechci říct, že hip hop je mrtvý. Nicméně působí dojmem někoho, kdo už pomalu klepe na nebeskou bránu,“ nechal se nedávno slyšet publicista Simon Reynolds. Rapeři Beans, M. Sayyid, High Priest a producent Earl Blaize připomínají superhrdinský tým, který se po letech znovu zformoval, aby svůj uvadající žánr zachránil.
Nepotkali se v pouličním gangu, ale na akci slam poetry a jejich pojetí hip hopu bylo tak radikální, že místo žánrového labelu museli podepsat britské značce Warp, která se stará převážně o elektronickou hudbu. Newyorský kvartet Antipop Consortium kráčí vlastní cestou a i díky tomu se stal jednou z nejoriginálnějších hiphopových kapel poslední dekády. Ačkoliv oni sami o sobě raději mluví jako o uměleckém kolektivu.
Svobodný hip hop
Od konce devadesátých let se pokoušejí rozbít hip hop na samotné atomy a pak ho neobvyklým způsobem poskládat znovu dohromady. Platí to pro obě složky – vokální i hudební, na jejíž tvorbě se mimochodem podílí společně celé kvarteto. Trio raperů sází do mikrofonu dadaistické rýmy, vzývá styl volných asociací a rádo si hraje s metrickými aspekty svých rýmů, jež často působí až zlomyslně abstraktně. Podobné kvality ctí i jejich instrumentální podklady, v nichž jsou hiphopová klišé podrobována nekompromisní dekonstrukci. Rapovat do zvuků skákajících pingpongových míčků nebo do pípání prehistorických počítačových konzolí? Proč ne. Antipop Consortium dokázali přiblížit hip hop svobodomyslnosti free jazzu.
Není to vůbec náhoda, že první nahrávka High Priesta vydaná pod logem jeho labelu Antipop Recordings – jenž dal později kapele jméno – nesla název Disorientation. Po několika nízkonákladových EP je objevil britský producent DJ Vadim, s kterým vytvořili projekt The Isolationist a Dan The Automator, na jehož labelu 75Ark vydali Antipop Consortium svůj dlouhohrající debut Tragic Epilogue. Album sklidilo větší pozornost v Evropě, a tak následující nahrávku už připravili pro britský label Warp, jejž proslavili elektroničtí mistři jako Aphex Twin nebo Autechre. V roce 2002 zde vydali album Arrythmia, které dokonale shrnuje hudební vizi Antipop Consortium. „Chceme svou hudbou narušovat rovnováhu,“ vzkazovali tehdy světu a postavili se společně s kolegou Prefuse73 či labelem Def Jux (El-P, Aesop Rock) do čela vlny experimentálního hip hopu, která reagovala na nástup komerční vlny. V té době už ale uvnitř kapely zuřily vnitřní rozpory a APC se v srpnu 2002 rozpadli. Labutí písní bylo „posmrtně“ vydané společné album s jazzovým klavíristou Matthewem Shippem na Thirsty Ear Recordings.
Zářivě černá
Pět let válčili Beans a spol. odděleně, nicméně i jejich sólové počiny si zaslouží pozornost. Nejblíže se tvorbě domovské kapely blíží projekt Airborn Audio, který vytvořili High Priest a M. Sayyid. Jejich album Good Fortune, plné abstraktních beatů a industriálních šrumů, vyšlo v roce 2005 na Ninja Tune a sklidilo pozitivní recenze. Do největších dobrodružství se ale rozhodně vydal Beans, který své surreálné rýmy spojil na čtyřech sólových deskách třeba s freejazzovými legendami Williamem Parkerem a Hamidem Drakem. Sólové desky jednotlivých členů rozhodně nebyly nepovedené, fanoušek APC ale při nich zas a znova musel litovat, že bývalí parťáci raději neznásobí své síly v domovské kapele. Nakonec jsme se návratu dočkali. V roce 2007 se kvarteto znovu sešlo, odehráli turné a začali pracovat na nové desce. „Jsme dospělí muži,“ řekl k tomu Beans. „Navzájem jsme se smířili se svými odlišnosti, což nám umožnilo otevřít novou kapitolu. Jsme silnější než kdy předtím, a hudba je proto ještě lepší.“
Nová deska Fluorescent Black, vydaná vloni na podzim na Big Dada, je důkazem, že Antipop Consortium svoji válku nevzdali. Pořád disponují odvahou dotáhnout své experimenty až do radikálního konce, tak jak to v současném rapu dělají snad jedině Dälek. Mainstreamový hip hop mezitím přišel na chuť míchání elektronické hudby a rapu. Dnes už to pípá a bzučí i z popových hitů, nicméně electro hip hop Black Eyed Peas má k APC stejně daleko jako třeba Michal Viewegh k Jamesi Joyceovi.
Autor je hudební publicista.
Stimul: Antipop Consortium + WWW. Divadlo Archa 4. 3. 2010.