Evropská komise přišla s plánem, jak vyřešit ochranu duševního vlastnictví – mimo jiné i na internetu. Soubor navržených opatření vyvolává rozporuplné reakce.
Evropská komise 24. května 2011 oznámila, že její představitelé došli ke shodě ohledně dalšího postupu v otázkách duševního vlastnictví. Odraz této zprávy v českých médiích byl převážně pozitivní. Podle zprávy agentury ČTK by prý navržená strategie měla podpořit digitalizaci a následně zpřístupnění na internetu takzvaných osiřelých děl. Tedy publikací, u kterých nejsou známi držitelé autorských práv nebo je není možné kontaktovat. Těch je v knihovnách značné množství, například zástupci Britské knihovny odhadují, že tvoří asi 40 procent z celkových 150 milionů svazků uložených v jejích depozitářích. Podobně by prý bylo možné postupovat i u hudby. Komise chce také napomoci zpřístupnění knih, které z rozhodnutí vydavatele už nejsou a nebudou v prodeji, ale stále jsou chráněné autorskými právy. Vyjednávaná dohoda mezi vydavateli, autory a knihovnami by měla umožnit jejich naskenování a další zpřístupňování například prostřednictvím internetu.
Jednotný patent
Hlavní cíl dalšího postupu Evropské komise (EK) v otázkách takzvaného intelektuálního vlastnictví však leží jinde než v usnadnění pořizování digitálních kopií knížek. Podle vyjádření zástupců EK nejde o nic menšího než o modernizaci evropských právních předpisů v oblasti práv duševního vlastnictví, které chrání nejen literární, hudební a umělecká díla (autorské právo), ale především vynálezy a objevy (patenty) a slova, fráze, symboly a designy (ochranné známky). Nová legislativa, jež by podle plánu měla teprve vzniknout, by měla zjednodušit patentový systém, který je v jednotlivých členských zemích i v celé EU v současné době příliš složitý a nákladný. Měla by také napomoci boji proti obchodu s padělanými a nezákonně získanými výrobky a zvýšit daňové příjmy do státních pokladen zemí EU. Očekávané obtíže, které by mohla přinášet snaha o harmonizaci a standardizaci dosud nejednotných a komplikovaných národních legislativ, jež se týkají intelektuálního vlastnictví, však nejsou tím hlavním problémem, na který kritici nového plánu EK poukazují.
Pohlídá vás naše firma
Tlak současných velkých vlastníků autorských práv (například nahrávacích či filmových společností) totiž vedl EK ke zdůraznění důležitosti zostřeného boje proti takzvanému internetovému pirátství. Podle jednoho z bodů navržené strategie se má EU zaměřit na boj proti tomuto nešvaru přímo „u zdroje“. V praxi má jít o to, že bude přesunuta odpovědnost za stahování „nelegálního obsahu“ (například filmů, hudby či softwaru, který uživatel obvyklou cestou nezaplatil) od samotných uživatelů na poskytovatele připojení k internetu, ale i poskytovatele například hostingových služeb. Důvodem přitom není benevolentnější postoj k jednotlivým „pirátům“, právě naopak.
Dosavadní vývoj jasně ukázal, že možnosti vlastníků autorských práv sledovat a postihovat samotné individuální uživatele jsou velmi omezené. Jinak je tomu ovšem u firem, které jim nabízejí připojení. Tyto společnosti by nyní měly ve vlastním zájmu (pokud nechtějí čelit vážným sankcím) aktivně zavést opatření, která zamezí porušování copyrightu ze strany jejich zákazníků. Jedná se vlastně o přesun policejních a kontrolních pravomocí z veřejných orgánů na soukromé subjekty. Firmy totiž budou muset sledovat komunikaci občanů a ustanovit systém sankcí za případné prohřešky. Možnosti právní obrany uživatelů například proti neodůvodněně uloženým sankcím však budou podstatně omezenější než v případě, že by o těchto sankcích rozhodoval soud či nějaká státní instituce. Vztah občanů a soukromých organizací totiž podléhá jiným pravidlům než vztah občana a veřejných institucí.
Piráti pomáhají kultuře
Proti návrhům EK na zavedení sledování zákazníků a cenzury ze strany poskytovatelů připojení k internetu se ozvala řada organizací. Jednou z nich je i francouzská organizace na obranu práv občanů na internetu La Quadrature du Net. „Sdílení kultury mezi jednotlivci je pozitivní silou podporující kreativní ekonomiku, kulturní rozmanitost a přístup ke kultuře. I když je také komerční šíření tvůrčích děl na internetu pozitivní, nesmí být podporováno za cenu kriminalizace praxe, která má jasné přínosy,“ bránil ve svém vyjádření možnosti volnějšího sdílení děl na internetu zakladatel organizace Philippe Aigrain. Podle La Quadrature du Net se politici po léta snaží zavést represivní opatření, která by omezila možnost bezplatného sdílení děl s copyrightem mezi uživateli. Toto takzvané pirátství ale podle organizace nikomu ve skutečnosti vůbec neškodí. Poslední průzkumy, včetně toho, který prováděla francouzská státní instituce HADOPI (jež má pirátství potlačovat), prokázaly, že ti, kdo mezi sebou zdarma sdílejí online kulturní díla, jsou zároveň i těmi, kteří za ně při jiných příležitostech nejvíce platí. Propagace prostřednictvím sdílení na internetu pak může být i jednou z příčin historicky nejvyšších zisků z koncertů a filmových projekcí, které zábavní průmysl momentálně zaznamenává.
Zda a jak se obavy obránců volného šíření uměleckých děl i obránců soukromí z nové strategie EK naplní, ovšem zatím není příliš jasné. Konkrétní návrhy na opatření má EK předložit do roku 2014 a lze očekávat, že se o jejich podobu ještě povede tvrdá bitva.