Po výměně radních chce kritizovaný generální ředitel České televize Jiří Janeček odejít – a na redaktory hned začíná víc foukat.
Loňská změna v rozložení politických sil v poslanecké sněmovně se velmi brzy odrazila v atmosféře při jednání Rady České televize i v letošní červnové dovolbě jejích čtyř nových členů. Dosavadní pochvalné přikyvování směrem k vedení televize (Janečkův protiúder, A2 č. 26/2010) vystřídaly v Radě kritické hlasy na adresu stávajícího generálního ředitele Jiřího Janečka. Když začalo být v zákulisí jasnější, kdo pravděpodobně budou noví členové Rady, přišel Janeček s ostrým protitahem. Na zasedání Rady 8. června oznámil, že chce ke konci srpna ze zdravotních důvodů odejít z funkce. Překvapení radní mu za jeho působení nepoděkovali, jeho odměny neschválili a začali otevřeně spekulovat, jestli náhodou nechystá stejný trik jako před dvěma lety ředitel České tiskové kanceláře Milan Stibral. Ten totiž svou rezignaci nakonec stáhl (Kdo je tady ředitel?, A2 č. 21/2009).
PR a jehněčí
Jásání lidí, kteří kritizovali předchozí složení Rady ČT a její politickou služebnost, nad současnými změnami však může být poněkud předčasné. Týdeník Reflex se hned 9. června rozhořčil, že se jedním z nových radních stává majitel a jednatel PR agentury Ian Derson advertising René Kühn. Tato firma i sám Kühn se v minulosti podíleli na kampaních ČSSD v Moravskoslezském kraji – a agentura na oplátku získala od ostravského magistrátu a od kraje milionové zakázky na propagaci obou institucí. Jednu z posledních zakázek dostala od Rady Moravskoslezkého kraje v prosinci 2010, a to na částku 2 266 000 korun. Reflex upozorňující na propojení radního Kühna s ČSSD příznačně opomněl, že podobné propojení lze konstatovat i u Kühnova dalšího nového kolegy, Michala Jankovce. Tentokrát ovšem nitky vedou k ODS, pro niž Jankovec od roku 2004 řídil a realizoval řadu předvolebních a dalších výzkumných projektů. Někdejší ředitel České tiskové agentury spoluvlastní rovněž PR firmu a v Informačním bulletinu Občanské demokratické strany se prezentuje jednou jako odborník na volební kampaně, podruhé jako „gastronomický expert a spolupracovník redakce“ (to když ve velikonočním vydání vysvětluje, jak upéct jehněčí kýtu).
Další dva noví radní, Antonín Bajaja (prosazovaný podle deníku Právo stranou TOP 09) a Jiří Závozda (podle téhož zdroje kůň VV), se zdají být z trochu jiného těsta. Bajajovu pozici posiluje skutečnost, že jej nenavrhlo žádné obskurní či neexistující občanské sdružení, ale České centrum Mezinárodního PEN klubu, a také fakt, že se jedná o oceňovaného spisovatele (rozhovor v A2 č. 3/2011) a někdejšího spolupracovníka Rádia Svobodná Evropa. Závozda zase působil jako šéfredaktor publicistiky na Primě; jeho názory a postoje však zůstávají veřejnosti neznámé. Za posledních deset let uveřejnil jen několik článků o výchově dětí a o sportování.
Jak se zavděčit?
Personální otřesení Rady a blížící se volba nového generálního ředitele přináší nejistotu nejen do stranických a televizních sekretariátů, ale především mezi redaktory České televize. Do médií se dostávají zprávy, které svědčí o vzrůstající panice zvláště mezi lidmi ve zpravodajství. Ti se obávají, že kandidáti na uvolněnou pozici naslibují politikům zrušení či omezení nepohodlných pořadů. Ekologické organizace Arnika a Zelený kruh i mnoho jednotlivců poslalo na začátku června vedení televize otevřený dopis, v němž vystupují na obranu kritického pořadu Nedej se. O tom se totiž dozvěděli – údajně od jeho tvůrců –, že má být od podzimu vedením České televize zrušen. Na dopis odpověděl vzápětí tiskový mluvčí České televize Ladislav Štícha ujištěním, že pořady rozhodně rušeny nebudou, zároveň ovšem dodal: „Pořady Nedej se a Přidej se jsou mezi desítkami pořadů, které by měly doznat formální úpravy, aby mohly být po letech ještě více atraktivní.“
Na konci června se v Lidových novinách ozvali zase autoři publicistického pořadu 168 hodin, který vysílá ČT 1 každou neděli před dvaadvacátou hodinou. Údajně na základě tlaku poslanců se dramaturgové České televize rozhodli, že přesunou vysílací čas pořadu do doby, kdy na konkurenční Nově běží nejsledovanější relace, Televizní noviny. Moderátorka 168 hodin Nora Fridrichová to pro list komentovala takto: „Když jsme se o přesunu dozvěděli, tak jsme s dramaturgem pořadu Janem Rozkošným rozhodli, že oficiálně požádáme o jeho okamžité zrušení. Přesun znamená de facto to samé, jen skrytě. Tak ať jsou aspoň karty na stole.“ Přesun pořadu pak byl z rozhodnutí odcházejícího šéfa zatím zastaven.
Na začátku července se pak se svými obavami svěřil médiím i moderátor nedělního politického pořadu Otázky Václava Moravce. „Už jsem zaslechl, že se objevili první uchazeči, kteří obcházejí různé politiky a slibují jim za jejich podporu zrušení Otázek. Také se stupňuje moje kritika ze strany některých politiků. Pokud někomu v České televizi vadím, ať mi dá na rovinu výpověď. Budu zvědavý, čím ji zdůvodní,“ prohlásil Moravec pro Mladou frontu DNES.
Redaktoři si očividně nedělají žádné iluze o tom, že by obměna Rady vedla k jejímu odstřižení od politických stran. Noví členové teď budou mít při volbě ředitele i dalším rozhodování co dělat, aby redaktory i veřejnost přesvědčili o opaku.