Média neohrožuje jen uplatňování maďarského mediálního zákona, ale i poslední změny v řízení veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku.
Jak jsme již psali v článku Evropská média v ohrožení (A2 č. 2/2011), od 1. ledna 2011 platí v Maďarsku nový tiskový zákon. Téměř celá Evropa jej považuje za zákon namířený proti médiím. Novinářům totiž podle něj za protivládní články hrozí likvidační pokuty. Řada zpráv v našich médiích o ohrožení svobody tisku v Maďarsku ale zastínila informaci ze sousedního Slovenska o spojení veřejnoprávního rozhlasu a televize, které bylo rovněž uskutečněno k 1. lednu tohoto roku a které taky nevěští nic dobrého.
Připomeňme na začátku, co se vlastně na Slovensku po Novém roce stalo. Slovenský ministr kultury Daniel Krejcar oznámil, že dochází ke slučování hlavních veřejnoprávních médií a že jde o první krok směřující k jejich celkové reformě, která má trvat tři roky. Od začátku roku 2012 mají být zrušeny poplatky a vysílače budou financovány jen z reklamy a ze státních dotací a v následujícím roce by se měly obě stanice sestěhovat do jedné budovy. Fúze má zastavit zadlužování televize, jejíž dluhy činí podle posledních údajů ze začátku ledna 43 milionů eur, sloučení by mělo ušetřit dle ministra ročně asi 1,7 milionu eur. Prozatímní ředitelkou nového tělesa byla od ledna jmenována Miloslava Zemková, která doposud šéfovala veřejnoprávnímu rozhlasu a držela jej mírně v černých číslech. Někteří mediální odborníci ze Slovenska tvrdí, že tento krok byl politickou reprezentací zvolen hlavně proto, že to byla jediná cesta, jak odvolat dosavadního šéfa televize Štefana Nižňanského, který televizi zadlužil.
Další politizace
Přestože na první pohled takový postup vypadá rozumně, na Slovensku z něj mají intelektuálové obavy. Takto je shrnuje Eva Bachletová z katedry žurnalistiky Filozofické fakulty Komenského univerzity v Bratislavě: „Ke sloučení došlo v rekordně krátkém čase, odborná i laická veřejnost neměla čas na připomínkování zákona. Návrh zákona byl zveřejněn k připomínkování na webových stránkách ministerstva kultury asi jen dva dny, proto kvalita takového zákona vyvolává pochybnosti. Ve veřejnosti existují obavy, jestli se tímto opatřením jen nevyvedou peníze z rozhlasu a jestli jím v konečném důsledku nebude ohrožena programová služba a zda nebudou zrušeny některé vysílací okruhy.“ Hlasy, které tvrdí, že bude muset dojít v dohledné době ke krácení vysílacího času Slovenské televize, již přitom zazněly. Veřejnost se samozřejmě silně zajímá o to, kdo bude novým ředitelem veřejnoprávních médií. V jeho výběru přitom nastává změna, protože jej již nadále nebude volit dozorčí rada, ale parlament, což podle kritiků povede k další politizaci veřejnoprávního média.
Hodně těžký zákon
V Maďarsku je situace ještě o poznání horší. Svaz mladých demokratů premiéra Viktora Orbána, který má v parlamentu většinu, novým zákonem získává absolutní kontrolu nad zpravodajstvím v médiích. K této situaci dochází navzdory tomu, že proti zákonu protestovaly jak redakce, tak i lidé přímo před parlamentem. Podle schválené normy bude za zákonem stanovené prohřešky hrozit tištěným médiím a zpravodajským webům pokuta deset až pětadvacet milionů forintů a rádiím a televizím od sta milionů do dvou set milionů forintů, což je o něco víc než 18 milionů korun. Pochybení, za něž mohou být tyto pokuty uděleny, jsou ovšem velmi nejasně formulované a o tom, zda k prohřešku došlo, budou rozhodovat úředníci nominovaní politickými stranami. Protože musí být pokuta zaplacena okamžitě, i když se proti jejímu uložení redakce odvolá k soudu, mohou úředníci tímto způsobem některá média zcela likvidovat. Zákon také nařizuje rozhlasu vysílat více maďarské hudby a veřejnoprávní média zase budou nucena vysílat více reklamy a méně kriminálních zpráv. Na znamení protestu proti novému zákonu vyšly maďarské týdeníky po Novém roce s prázdnou první stránkou a největší deník Népszabadság publikoval 3. ledna titulní stranu, na které bylo v mnoha jazycích napsáno: „V Maďarsku je ohrožena svoboda tisku.“
Nejtvrdší kritika zazněla z pera sedmasedmdesátiletého maďarského spisovatele Györgye Konráda, dnešního prezidenta mezinárodního PEN klubu. V textu s názvem Nový druh diktatury popisuje jako první, co se v Maďarsku začalo dít, jakmile nový tiskový zákon vstoupil v platnost. Konrád se přitom nespokojuje jen s konstatováním, že jde o pokus média cenzurovat. Jeho stať začíná slovy: „Tento zákon je těžký. Jeho váha ochromuje ruce spisovatelů. Má 180 stránek. A k tomu ještě další doplňky. Na otázky a kritiku odpovědní úředníci a politici odpovídají heslem: Dokud jste nepřečetli celý text pořádně, nemáme se o čem spolu bavit.“ Jenže kdo by četl tolik stránek těžko srozumitelného právního textu v maďarštině?
Složitý nový zákon lze evidentně vykládat různě. Jen co ale začal platit, bylo podle něj již zahájeno stíhání Tilos Rádia, protože se v něm objevil americký song Zakázané rádio Rapera Ice-T. Podle úředníků je tento text nevhodný pro mladistvé. Nejde ovšem jen o nějakou planou hrozbu – již na základě tohoto nařčení si nemůže vysílač zažádat o novou licenci či přesněji řečeno frekvenci, na které by vysílalo.
Autoři zákona, jeho úřední komentátoři a obhájci, se podle Györgye Konráda tváří, jako že vůbec nechápou, o co kritikům jde, a jsou rozhořčeni prudkou negativní reakcí hlavně ze zahraničí. Z této pozice nakonec před pár týdny částečně ustoupil ministerský předseda Viktor Orbán při přebírání vedení Evropské unie, když prohlásil, že pokud by se ukázalo, že zákon odporuje evropským zásadám a Evropská komise bude proti, je připraven ho nechat přepracovat.
Spisovatel Konrád kromě toho, že ve své kritice vychází ze zákona, který skutečně celý včetně dodatků přečetl, má navíc ještě k dispozici kopii oběžníku, jejž dostali úředníci nově zavedené instituce. Jednomu z oddělení tohoto úřadu se v něm přímo ukládá kontrolovat obsah médií. Z toho autor usuzuje, že se zřizuje velký dozorovací úřad, který bude mít řadu oddělení. Dozor nad médii stát zřejmě přijde na víc peněz, než kolik si vydělají na honorářích autoři dozorovaných textů.
Bohužel, jak upozornil šéfredaktor Népszabadság Károly Vörös v newsmagazínu Der Spiegel, maďarská média se za této situace nemohou úplně spolehnout ani na západní majitele novin. Ti místo toho, aby bojovali za svobodu slova v zemi, v níž podnikají, spíše uvažují o tom, že své investice z Maďarska stáhnou, protože se bojí, že se na zcenzurovaných tiskovinách nedá dost vydělávat.
Autor je publicista a spisovatel.