Člověk ani nemusí trpět přílišnou dávkou národního sebemrskačství, aby mu bylo jasné, že česká stopa v historii populární hudby je titěrná či přímo neviditelná. V širším kánonu najdeme snad pouze nahrávky The Plastic People of the Universe a i ti se tam dostali hlavně díky politickému kontextu, v němž tvořili. Doba ale naštěstí přeje divokému přeskupování historie, které souvisí s brakováním archivů a objevováním obskurností všemožného druhu. Internet a datová úložiště vracejí do hry zapomenuté popkulturní fragmenty a s nimi dostávají novou šanci i alternativní dějiny popu přežívající ve spodních proudech.
Jedním z velkých objevů tohoto „kutání“ historie jsou československé soundtracky z konce šedesátých a sedmdesátých let, které jejich fanoušci ve světě povýšili na kultovní. Všechno před pěti lety začala partička hudebníků z Filadelfie, patřících do místních skupin Espers a Fern Knight, a také hudebnice Fursaxa, která na několika projekcích v New Yorku a Londýně doprovázela film Valerie a týden divů Jaromila Jireše z roku 1970. Z původně jednorázového projektu se zformovala skupina The Valerie Project, která o rok později hudbu k filmu přehrála na úspěšném bezejmenném albu. Už dříve se k odkazu psychedelické filmové klasiky přihlásila skupina Broadcast, která nahrála na svou desku Ha Ha Sounds skladbu Valerie. Jejich zpěvačka Trish Keenan pak přispěla do bookletu zmíněného alba The Valerie Project esejem o vlivu Jirešova filmu na estetiku jedné z klíčových „hauntologických“ kapel současnosti. (Mimochodem, Trish Keenan podlehla v polovině ledna zápalu plic.)
V bookletu najdete i text od sběratele Andyho Votela, který vede label Finders Keepers. Zde (přesněji na jeho pobočce BMusic) vyšel původní filmový soundtrack Valerie od Luboše Fišera, který pak následovala hudba Jiřího Šlitra a Jiřího Šusta k Sedmikráskám a na konci loňského roku také Saxana (Girl On A Broomstick O.S.T.) skladatele Angela Michajlova. Nejnovějším příspěvkem je soundtrack Malá Morská Víla (ř je v přepisu milosrdně opomenuto) Zdeňka Lišky, jejž label Finders Keepers ohlašuje jako „jeden z nejoriginálnějších neobjevených hudebních doprovodů v análech dějin evropské kinematografie“. Další opomenuté poklady prý budou následovat.
Dopad těchto reedic samozřejmě nelze nijak přeceňovat, je to label vydávající pro hrstku fajnšmekrů a náklady nepřekračují pár tisíc. Finders Keepers jednoduše využili vlnu zájmu o popkulturní obskurnosti, která se ze stahování souborů ve formátu MP3 částečně přesunula k luxusním vinylovým vydáním – Malá mořská víla vyšla kromě kompaktu také na rudém vinylu, v limitované edici sta kusů zabalená v ručním papíru a s fotografiemi z filmu uvnitř. Když si procházíte katalog Finders Keepers, najdete tam třeba soundtracky k tamilským nebo thajským filmům, perský funk či turecký folk ze šedesátých let, tedy nahrávky obvykle spojené s uspokojováním exotických choutek Západu. Staré československé soundtracky možná mají pro Brity podobné kouzlo.
Exotika v hudbě je úzce spojená s poválečnou módou cestování do vzdálených světových lokací. Kdo nemohl za dobrodružstvím letadlem, vydal se do divukrásných krajin aspoň prostřednictvím alb s údajně autentickou hudbou domorodců. O pár dekád později vytěžila tuto fascinaci marketingová škatulka world music. Jenže jak se svět a hudba v něm s postupující globalizací unifikují, získává estetická kategorie exotiky v posledních letech ještě nový rozměr – geografická rovina objevování zapadlých končin se rozšiřuje o časový element. Konec šedesátých let v Československu je všeobecně známá historická epocha, která je i na Západě spojená se silnými emocemi, a zájem o hudbu z této doby se tak dá přičíst i této fascinaci. Ne náhodou se luxusní retrospektivy na podobně zaměřeném vydavatelství VampiSoul dočkala Marta Kubišová. Album NE! The Soul Of Marta Kubišová výběrem skladeb i textovým doprovodem převyšuje jakoukoliv podobnou kompilaci dostupnou u nás (viz A2 č. 3/2010). A podobně vyvedený je i výběr The Funky Way Of Emil Viklický, který vyšel ve stejnou dobu na stejné značce.
Současný český pop (v tom nejširším smyslu) ve světě zajímá jen málokoho – to je neoddiskutovatelný fakt. Ve filmech z přelomu šesté a sedmé dekády je Česko(slovensko) světem, v němž magie splývá s obyčejným životem a hudba všechny tyto věci evokuje. A do takového místa i času se krásně utíká.
Autor je hudební publicista.