Případ zákona o urychlení výstavby infrastrukturních staveb ukazuje, kdo a jak připravuje legislativu týkající se životního prostředí. Jaký přitom mají na celý proces vliv ekologické organizace?
Poslanecká sněmovna právě projednává senátní návrh zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Pod tímto názvem se ovšem skrývá něco zcela jiného. Jak přiznávají samotní senátoři, návrh zákona předložili před rokem na popud energetické společnosti ČEZ. Loni 23. června na 20. schůzi přímo prohlásil předkladatel návrhu senátor Jiří Nedoma (ODS): „Pro praktické využití mohu říci, že je to směřováno nejvíce na stavby ČEZ v dalších blocích našich jaderných elektráren.“ Kromě toho dodal, že by zákon měl také pomoci zrychlit výstavbu jezů na Labi a „protipovodňové stavby“. Hlavní metodou, jak se podle senátorů mělo tohoto zrychlení dosáhnout, mělo být spojení územního a stavebního řízení i tzv. posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Svou ideou není záměr senátorů úplně nový. Už v roce 2009 navrhovali poslanci podobnou úpravu v případě dopravní a tzv. technické infrastruktury. Zmínka o technické infrastruktuře ale nakonec ze znění zákona vypadla především proto, že nebyla přesně definována.
Čím závažnější, tím jednodušší
Proti loňskému návrhu senátorů záhy vystoupily ekologické organizace. Podle nich nesystémově rozšiřuje skupinu „privilegovaných“ projektů, u kterých bude – přestože patří mezi největší a nejproblematičtější – jen omezený prostor pro vyjádření orgánů veřejné správy i veřejnosti. Proces EIA by podle vyjádření Edvarda Sequense z organizace Calla ztratil nadále smysl a práva obcí a vlastníků pozemků by byla zásadně omezena. „Ve zjednodušeném a zkráceném řízení by pak byly schvalovány dokonce i nové atomové reaktory a další velké elektrárny,“ varoval Sequens. Ekologové navíc argumentovali tím, že by po schválení senátního návrhu hrozily České republice sankce ze strany EU. I když senátoři nakonec v návrhu provedli několik výrazných změn, námitkami ekologů se nijak vážně nezabývali.
Tvrzení ekologů ovšem poté, co návrh ze Senátu doputoval do Poslanecké sněmovny, dala do velké míry za pravdu vláda. Její členové vyslovili 11. srpna nesouhlas s návrhem zákona s odůvodněním, že jen „zhoršuje současný stav roztříštěnosti a nepřehlednosti výkonu státní správy v této oblasti, vedl by ve svém důsledku k prodlužování správních řízení“. Vláda také potvrdila, že v případě přijetí úprav navržených senátory by byl popřen „smysl posuzování vlivů na životní prostředí“ a mohlo by dojít k zahájení řízení ze strany Evropské komise pro absenci stanoviska EIA, případně ke „ztížení možnosti čerpání finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie“.
Překopat za dveřmi
I přesto ovšem pouť senátního návrhu Poslaneckou sněmovnou pokračovala. Koncem září prošel zákon prvním čtením a zamířil do poslaneckých výborů. V patrně nejdůležitějším z nich – hospodářském – došlo letos 10. února k obratu. „Měli jsme nejprve zprávy o tom, že v Poslanecké sněmovně existuje dohoda, že návrh nakonec neprojde,“ říká legislativní koordinátorka ekologického spolku Zelený kruh Petra Humlíčková, která projednávání zákona sleduje a již v září posílala všem poslancům otevřený dopis, v němž je před přijetím zákona varovala. Podobný dopis rozesílaly nevládní organizace i obcím, kterých by se stavby schvalované podle nového zákona mohly dotknout.
„Na hospodářský výbor nikoho nepustili, ale dohodli se tam za zavřenými dveřmi na pozměňovacím návrhu,“ popisuje Humlíčková podobu legislativního procesu. Změněný text prošel i výborem pro životní prostředí, kde už jeho schvalování sledovali i ekologové. „Nevystupovali jsme tam, to by členové museli schválit hlasováním, seděli jsme a dávali pozor, jak to může dělat kdokoliv jiný z veřejnosti,“ popisuje svou roli ekologická právnička.
A brzy novelizovat
Ani při druhém čtení v Poslanecké sněmovně 22. března obavy nevládních organizací nikdo nezmínil. Předkladatel, senátor Pavel Eybert (ODS), ovšem poslance informoval, že během jednání v hospodářském výboru podal poslanec Petr Skokan (VV) komplexní pozměňovací návrh, na němž se shodla ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí a pro místní rozvoj. Tento návrh také poslanci poslali do třetího čtení. Podle Humlíčkové z něj nakonec vypadly nejspornější části, týkající se slučování různých fází řízení při povolování staveb. Řada dalších problematických ustanovení však zůstala. „Zavádí se systém, kdy majiteli nejprve vyvlastní pozemek, o který půjde, a ten se pak teprve bude soudit o náhradě. Ovšem může se jí také domoci až roky poté,“ kritizuje jedno z nich Humlíčková. Nad celkovým smyslem změn, které v předložené legislativě zůstaly, pak kroutí hlavou: „I kdyby byly nakonec schváleny, budou se zase brzy měnit. Vláda již oznámila, že bude novelizovat stavební zákon a chce přitom, aby stavby energetické a vodní infrastruktury nepotřebovaly stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Další ustanovení zřejmě zruší novela vyvlastňovacího zákona.“ Pro ekology to znamená, že si své lobbistické schopnosti budou brzy moci znovu prověřit.