„Je Naoki Urasawa nejlepší žijící autor komiksů?“ ptal se nedávno provokativně svých čtenářů populární komiksový blog The Beat. Odpověď nechal záměrně otevřenou – Američané by asi nikdy nepřiznali, že zmíněný vavřín si zaslouží Japonec. Nicméně jednapadesátiletý autor ság Kluci z dvacátého století, Monstrum nebo Pluto je na takový titul ideálním kandidátem.
V Japonsku už je Naoki Urasawa zavedenou komiksovou institucí, ale pravidelně sbírá také nominace na nejprestižnější ceny v USA i v Evropě. Jeho dílo je potvrzením síly japonského komiksu jako všestranného média, které si v posledním desetiletí po zásluze získalo čtenáře po celém světě. Ve svých ambiciózních několikatisícistránkových eposech velmistr mangy žongluje se zavedenými žánry či vyprávěcími postupy a hraje si s popkulturními metarovinami, nikdy ale nerezignuje na strhující příběhy, které proměňují čtení jeho knih v nebezpečnou závislost.
Svůj první komiks Return otiskl Urasawa v roce 1981, na profesionální dráhu se vystudovaný ekonom vydal o pět let později. Jeho debutová série Jawara! (29 svazků, 1986–1993) i následný komerční průlom Happy! (23 svazků, 1993–1999) spadají do kategorie sportovní mangy, ale jen stěží naplňují klišé žánru o tvrdém tréninku, který vede k úspěchu. Judistka Jawara se probojuje na olympijské hry pod tvrdou rukou despotického dědečka, ale mnohem raději by prožívala romantická dobrodružství. Ani hlavní hrdinka seriálu Happy! netouží po tom stát se tenistkou – profesionální okruh už jednou opustila kvůli všudypřítomným pletichám, teď se do něj vrací jen proto, aby rychle vydělala peníze a zachránila rodinu před jakuzou. Stejně volně pracuje Urasawa i s detektivním žánrem, do kterého spadají jeho nejslavnější díla z devadesátých let. Poprvé si detektivku zkusil jako kreslíř série Master Keaton (18 svazků, 1988–1994, scénář Hokusei Katsušika), která vypráví příběh japonsko-anglického detektiva vyšetřujícího pojišťovací podvody. Její hrdina Taiči Hiraga – Keaton ale v jádru duše stejně sní o tom, že bude v Podunají pátrat po ztracené praevropské civilizaci.
Detektivky bez pachatele
Do střední Evropy (včetně Prahy) zasadil Urasawa svoji možná nejslavnější mangu Monster (18 svazků, 1994–2001). Japonský lékař Tenma, pracující v jedné bavorské nemocnici, se v ní na vlastní pěst vydává řešit záhadnou minulost masového vraha Johana, kterému před léty zachránil při operaci život. Jak se ukáže, Johan je produktem eugenických pokusů komunistického režimu, jež se trochu zvrtly. Není ale sám pachatelem hrůzných činů, spíše ďábelským intrikánem, který dokáže v lidech probudit ty nejhorší vlastnosti a přinutit je vykonávat špinavou práci za něj. Monster je netradiční detektivka, v níž jsou skuteční pachatelé zločinů vlastně nedůležití. Podobně vyznívá i detektivní rovina následné série Nijusseiki šónen (Kluci z dvacátého století, 22 svazků, 1999–2006), v níž očima neúspěšného rockera a prodavače Kendžiho sledujeme mocenský nástup politické strany s rysy sekty v současném Japonsku. Světovládné choutky charizmatického vůdce vystupujícího v masce připomínají Kendžimu fantazijní plány, které sepisovali se spolužáky v časech školní docházky. Podezření se mu potvrdí – tajuplný vůdce s přezdívkou Přítel provede s pomocí biologických zbraní státní převrat a uvrhne zemi do tuhého totalitního režimu severokorejského typu přesně tak, jak to kdysi kluci předepsali ve své Knize proroctví.
Kendži začne po identitě Přítele pátrat, ale kdo z dětské party se skrývá pod maskou, se ukáže jako podružné – šílený guru i jeho stoupenci jsou produktem přehlížení společnosti a dětské fantazie zdeformované technooptimistickými vizemi šedesátých let. Kluci z dvacátého století se dají číst jako kronika snů a nadějí poválečného Japonska. Urasawa se zde také dotýká bolavého tématu Japonska na přelomu tisíciletí: nebezpečných vyděděnců ze sekty Óm šinrikjó či medializovaných případů psychopatických vrahů z řad obsedantních fanoušků mangy a anime. Kendži, který se za stvoření Přítele cítí vinen, dá dohromady starou partu a totalitnímu režimu se postaví. Ve třech časových rovinách vyprávěný a poměrně spletitý příběh končí revolucí, do níž Kendži zasáhne se svou elektrickou kytarou v rukou. Urasawa obdržel za Kluky z dvacátého století všechna nejvýznamnější ocenění japonského komiksu, cenu festivalu v Angoulème a také tři nominace na Eisner Award. Manga se stala předlohou pro nepříliš povedenou velkorozpočtovou filmovou trilogii, uvedenou v letech 2008–09.
Roboti jako lidé
V roce 1989 zemřel v Tokiu Osamu Tezuka, přezdívaný„bůh mangy“, jehož rozsáhlé dílo výraznou měrou přispělo k popularitě komiksu v poválečném Japonsku. Urasawu považovali mnozí odborníci po Monstru a Klucích z dvacátého století za jeho plnohodnotného nástupce, přesto všechny překvapilo, když se ambiciózní autor pustil s odkazem klasika do přímé konfrontace. V sérii Pluto (8 knih, 2003–2009) Urasawa převyprávěl Tezukovu slavnou povídku Čidžó saidai no robotto (Nejsilnější robot na světě, 1965) s ikonickým hrdinou japonského komiksu – mechanickým klukem Atomem, známým ve světě pod jménem Astro Boy. Pluto je extrémně silný robot, který se na příkaz svého lidského pána promění ve vraždící stroj a Astro ho musí zastavit. Stejně jako u Tezuky jsou Urasawovy sympatie na straně robotů, kteří se ukážou být lidštějšími než sami lidé. Mrazivé psychologické drama o lidech, kteří chtějí ovládnout svět, a robotech, kterým už přestalo na humanitě záležet, připomíná podobně ambiciózní práci s komiksovou historií ve Strážcích (Watchmen, 1986–87) scenáristy Alana Moorea.
Metanarativní témata využívá i zatím poslední Urasawovo dílo – dosud nedokončený Billy Bat (2008– ), který začíná netradičně několika barevnými stranami ve stylu komiksu s Dickem Tracym. Superhrdinský příběh o Netopýru Billym je ale jen komiksem v komiksu, na němž pracuje hlavní hrdina japonsko-americký kreslíř Kevin Jamagata. Brzy má zjistit, že svoji postavu nechtěně opsal z jednoho už existujícího komiksu, který patrně zahlédl jako voják sloužící v okupovaném Japonsku. Pátrání po kořenech nedorozumění ho zavede zpátky do Tokia, kde odhalí pravdu – Netopýr Billy je symbolem podzemního bratrstva, které odnepaměti ovlivňuje dějiny lidstva. Dosud vydaných pět knih Billyho je meditací nad silou komiksového média a jeho schopností vystoupit ze stránek do našeho světa. Což mangy Naoki Urasawy hravě zvládají.
Autor píše o manze na blog shitsoup.wordpress.com.