Prezentace evolučních změn, k nimž tým Jana Mrzeny přikročil čtvrt roku po zahájení vysílání čistě kulturního programového okruhu, poskytuje příležitost ke zhodnocení dosavadního vysílání.
Na konci března představili lidé z vedení veřejnoprávního kanálu ČT 2 novinářům na tiskové konferenci návrh nových změn ve vysílacím schématu. Pokusili se na ní vyrovnat i s ohlasy na novou podobu kanálu. S asi nejtvrdší kritikou ze všech odvysílaných pořadů ČT 2 se za uplynulý čtvrtrok setkal „zpravodajský“ pořad Kultura s Dvojkou (viz Kultura s Dvojkou za pět v A2 č. 4/2011). Na setkání s novináři jej Jan Mrzena bránil s tím, že v něm byly již provedeny jisté změny a další jej čekají. „Na formátu stále pracujeme, je to proces a větší změny se nedají čekat dříve než na podzim,“ uvedl ředitel programu. Proti negativním ohlasům v médiích se ohradil, že „zájem o vystoupení v pořadu roste“. Člen užšího vedení Dvojky, Vlastimil Ježek, také dodal, že „kultura s dvojkou má celkově hodně diváků, kteří neubývají“. Televize teď chce pořad vrátit do tradičnějšího času, deset minut před osmou, což mimo jiné umožní nasazovat následující hlavní pořad dne hned pět minut po osmé.
Jako neuspokojivé, především kvůli malému diváckému ohlasu, vyhodnotilo vedení především dosavadní pravidelné hudební pořady, které mají být v průběhu dubna částečně zrušeny a částečně přesunuty do jiných časů. U diváků neuspěly ani dopolední pořady, a šéfové programu proto připravují přepracování vysílacího schématu v této době. Naopak úspěch v podobě větší sledovanosti zaznamenala Televizní akademie, která nově dostane lepší odpolední čas. Diváky má také od dubna přilákat zařazení velkých romantických příběhů do úterního hlavního vysílacího času.
Koláč sledovanosti a rada moudrých
I přes to, že jsou právě prováděné či chystané změny nejčastěji odůvodňované sledovaností (která se u úspěšnějších pořadů pohybuje v rozmezí od 3,5 do 5 procent tzv. sharu), Jan Mrzena zdůrazňuje, že program nelze hodnotit jen podle tohoto kvantitativního parametru. „Důležitější je, zda u jednotlivých pořadů zasahujeme divácké spektrum, které jsme si vybrali,“ zdůrazňuje a dodává, „chceme se věnovat menšinám.“ Dramaturgyně ČT 2 Jana Kopecká pak přímo tvrdí: „Chceme vracet k televizi ty náročné diváky, kteří se už od programu odvrátili.“ Jako příklad pořadů, kde se to podařilo, uvádí Ježek odvysílané divadelní představení Hrdý Budžes (200 tisíc diváků) či přenos opery ze Salcburku. Jako možné hodnotící kritérium do budoucna zmiňuje Mrzena tzv. koeficient spokojenosti u vybrané skupiny diváků. Problém ovšem zůstává v tom, jak a kdo ji určí. Protože, jak vedení ČT 2 tvrdí, média v České republice nejsou schopná provádět systematickou a hlubší kritiku kvality pořadů, chce reflexi kvality dramaturgie ČT 2 do budoucna zajistit jiným způsobem. Na tiskové konferenci představili záměr zřízení externí dramaturgické rady, složené z neplacených dobrovolníků, kteří nebudou mít žádné oficiální pravomoci. „Již komunikujeme s dvaceti osobnostmi a do léta ji sestavíme,“ optimisticky soudí Mrzena. „Ještě nikdo z oslovených účast neodmítl,“ pochvaluje si dosavadní ohlasy Vlastimil Ježek.
Co bude za pár měsíců?
Ambiciózním plánům na televizní „kulturní alternativu“, „reflexi kultury v hlubších souvislostech“, poskytující prostor „prchavému umění“, však kromě konfrontace s nepřízní širšího okruhu diváků či nespokojeností těch vybraných stojí v cestě ještě další zásadní překážky. Kromě těch rozpočtových je to i problém výběru správných pořadů. Vedení ČT 2 například ujišťuje, že i nadále dostane více než polovinu vysílacího času původní tvorba. V té mají být obsaženy například i dokumentární filmy. „Do dokumentů půjde stejný objem peněz jako loni, má jich být také vyrobeno zhruba stejně,“ prohlašuje Mrzena. Zároveň ovšem dodává, že takzvané velké společenské dokumenty už má televize vyrobeny do zásoby. Vyrábět se tak budou především ty kratší, o zvířátkách a památkách, které jsou u veřejnosti oblíbené. A proces výběru, výroby a vysílání se má řídit novými pravidly, která, jak vedení ČT 2 připouští, vyvolávala a dosud vyvolávají nejistotu či přímo kritiku například mezi členy filmových svazů FITES či ARAS. „Příjem námětů má na starosti ředitelka vývoje programu a programových formátů celé ČT Andrea Majstorovičová, výrobu ředitel výroby ČT Václav Myslík, produkci řídí šéfproducenti, dramaturgové vybírají a sestavují program pro jednotlivé programy,“ vysvětluje Mrzena. „Jak to ale bude vypadat za pár měsíců, to nevím,“ dodává. Na otázku, zda nové rozdělení pravomocí znamená, že bude dramaturgyně ČT 2 moci prostě odmítnout vyrobený pořad, který si neobjednala či se jí nelíbí, Mrzena rozhodně odpověděl: „Všechno, co bude vyrobeno, bude i odvysíláno. Nemůžeme pořad neodvysílat, protože by to byly vyhozené peníze.“ Lidé z ARASu pak po straně tvrdí: „Na penězích sedí jen Myslík a ten také bude o všem rozhodovat.“ O tom, kdo a jak bude vlastně určovat, kolik a čeho televize vyrobí, však probíhá neustálá zákulisní diskuse. Při tiskových konferencích z ní vyplývají na povrch jen částečné ozvuky.