Apokalypsa – „na chvilku“ zastavená „na schůzce pracovní a jakoby nic“ – ve verších výtvarníka a básníka Michala Singera naštěstí nemá tu správnou tragiku ani velikost…
8
Ty vždycky
otočíš
peřinu otevřením povlaku
dolů
říkáš pro štěstí
ale jaké já ti
mohu dát?
Párkrát do roka
objevím se ve tvém vycíděném
kvartýru
a než otevřeme flašku červenýho
zasunu se ti
mezi nohy
9
Li Po snad
psal své básně uvědoměleji
ale kdoví? Když ho utopila
luna na hladině
To Chan Šan na hoře
pečující o hebkost svého dechu
pekl na to
mnohem víc
Tu tam
báseň vyrytá do kamene
nebo čmáranice
na krabici
od pizzy pomocníka v kuchyni
mnicha Šte
Já také na ty
pizzy maloval
úspěchu vycházeje vstříc
cílevědoměji ale pak zas na to
sral
válel se po měsíce v pelechu
a snil velké sny
o díle
Nic z toho
k ničemu není
smyslem prchavým pomazlit se
s nebesy
hebkých rozkoší
14
Jak to říkal
ten pan Lucas
že je dokončené dílo
vlastní provaz?
16
Apokalypsa
Na chvilku jsme ji
dnes zastavili
na schůzce pracovní a
jakoby nic
Důkladně vzato
když včera jsem ti
šátral po prsech
a pak nadšený z tvého
klína
radostně poskakoval
19
Domečky z karet
V jednom
se krčí čela
blábolí se
kapou tekutiny dokud
nepřijde Hrůzný Bob
krev mu teče z mokvajících ran
na čele přes oči
netípne vajgla pálí ho dál
otírá se kapesníkem
a čmuchá ten smog ze spálených
mrtvol na
pohřebištích
Ve druhém pořád ta samá
servírka s velkýma prsama
tentýž hrozen mužů kolem ní
už po dlouhá léta
pálí tytéž mrtvoly
jak Hrůzný Bob ve
Varanásí
Ve třetím domečku karet
zabíjeli prase v prasečáku
z bývalé manželské postele
vylezlo do kouta
ze samé hrůzy stálo na zadních
kvičelo a oni se pořád nebyli s to trefit
elektrickou pistolí
Zatímco v domečku čtvrtém
už opékají řízky
vyvěšují spodky z chýše
plné hadrů
neserou se s odpadem
a zase
všechno
pálí a pálí
řeka se zmenšuje
ale teče
Yamuna
Delhi – Anděl, 2011
21
Kyselá neděle
To se tak sejdeme
říkám tomu kyselá neděle tady u nás
v doupěti
týden za sebou a druhý před
jednomu zemřela matka druhý pospává
s rumem na děravý židli
většině se neděje nic vždyť proč by když
nastala kyselá neděle
i já mám leccos za sebou můj ty bože to zas
bylo motanic
až tady u nás na baru skoro uvěřit nemůžu
z čeho všeho se zas vyprostil kudy
prosmýkl kluci koukněte říkám
chlapům o kyselý neděli hele ta odřená
zápěstí záda kde jsi se zas plazil
neptá se ani mánička skládající na baru
parníček všichni tam koukáme HELE HOP
jen cukne prstama a už stojí v plný parádě
se skví dvěma komíny
všichni civíme kam nás o kyselý neděli
parník ten odveze?
31
Kde skončili?
(Marx na Karláku)
Kdepak asi skončil
ten topenář co
s chromou nohou se vždycky soukal úzkým
a mnohapatrovým schodištěm
mojí kotelny
podpaží třímal tělo těžkého šoupěte táhl ho jak nohu dvojí zátěž měl ten vždycky ochotný a smutný muž vlekl se životem sedřený
to kolega topič Novák malého však značně zavalitého vzrůstu byl třeskutou směsí agilní nálady když nám na ulici před Apolinářem líčil urologické vyšetření jak bolestí nadskakoval když mu drátkovali ptáka a tím zas ledviny a kterak když se chtěl vychcat řval a chytal se rezervoáru až ho utrh teprve zmáčený a v kalužích stojící se začnul konečně vyměšovat
a kde je ten kominík stále chrlající hulící cigára co štrádoval revírem Ječné a Žitné a taky pár bloky domů pod Karlákem?
Tak toho potkávám neodvažuji se ptát asi je v důchodu a stará mu peče štrůdl
zatímco on venčí malinkatého pejska na dlouhé šňůře je to tak
že už tihle mazáci nesedají v hospodách netrumfují se dávkama rumů a pokud neumřeli chcípají doma se starýma které by si ovšem zasloužily
nemenší pocty navíc básněma co opravdu
za něco
stojí
33
Smradi
Vysedávali na zídce plotu třeba několik
týdnů v kuse mastili karban měli přehled o každém příchozím od zastávky a cestě do a z krámu
plot se prohýbal a Tuháček měl někdy psotník častěji to vzdal
vsí prošel opravář lamp zahnuté zuby želez v báglu přímo před námi shodil vercajk na zem zařinčelo to nazul sebe do těch čelistí
a už šplhal vzhůru k obloze
padly nám brady smrákalo se a
když jste k tomu s večerem stihli ošmatat kozy prsatějšímu ze dvou děvčat co byla k mání usnuli jste
spánkem spravedlivých
45
Rajská
Každý skoro jednou už
byl v té rajské zahradě zamiloval se
láskou čistou při dostatku sexu plánoval děti
do svý družky stříkal pětkrát denně vodil se s ní za ruku měl potřebu se všude ukazovat jít do každýho kina a ona
sama ho budila ze spaní tahala za ptáka dávala si ho mezi krásná mladá voňavá prsa nosila dlouhé krátké sukně blýskala se intelektem aby mu zas
najednou dala v kuchyni na podlaze zezadu na stole zepředu a těhotná zezadu a zezadu a zezadu až mu nakonec nádherně lízala ptáka dál se vodili za ruce
on jí psal a když se pět neděl neviděli pět dní nevylezli z postele a i prádlo snad
věšeli se držíce za ruku pospolu kolíček za kolíčkem na balkónu činžáku v letních podvečerech
pak se něco smýkne jeden uklouzne na jiné kráse nemůže bez ní spát a milování je tak prudké přece obtížené je to něco co už nikdy nenapravíš had nenávisti mezi vás vleze ze zahrady ring ve volném stylu kam se kdo hne tam ho stíhá druhý
pěsti zaťaté jste ze sebe unavení vyčerpaní znáte se do morku kostí krom toho bonusu navíc že každý cizí je ti bližší než ten co nikdy nikam neodejde
neusne a jeho pozornost už nikdy nepoleví neboť tuší že si tohle teda
dovolit nesmí
49
Asfaltem
podél křovisek
se šourá
vampýr vlastních
hledisek
55
Kyselá neděle II
jak to tak bývá přihodilo se toho o mnoho míň a více jeden z nás tak posedává na vedlejším baru s bráchou
a stanou se věci že chlápek krvácí protože mu to barman napálil mezi oči takže si rovnou ustlal což mu bylo
málo a tak šel celým stojacím popelníkem do skleněných dveří a netrefil se jenomže barman jo a podruhý jak krvácel ve vzteku oderval zpětný zrcátka ze všech aut nablízku
pak už přijeli měšťáci a zbytek se řeší na baru našem ten co to zažil má najednou co vyprávět všichni ztichnou zajíká se ale
má zážitek mánička neskládá parníček a tak jsme zase jednou o další kyselý neděli drobet o něco
popojeli
57
Prašivý pes II
Vítají ho slavobrány předobrého Smíchova nejprve důstojné trosky
Zlíchovského lihovaru (kdo tady jednou nepracoval neví co je život zejména na octárně kdo neházel kolegům flašky Pražské
vodky přes plot kdo nebrouzdal starým skladem kdo na rampě vzadu netrčel s retkem vzhůru vytrčeným)
pak dva viadukty Železničního mostu a už je zase zpátky prašivý pes dlouho mu to totiž
nikdy netrvá vždyť proč by taky kyselá neděle se blíží smažky se už na ní rozcvičují u
telefonní budky jeden brečí druhý si ustlal na sluchátku a ta poďobaná blonska co nesundá nikdy bágl se celá třese v tranzu když dává
ve stoje
74
Na Kavalírce
pořád stejné domy jen trochu líp
opravené měšťanský život opožděného kapitalismu sem
ještě nedosáhl ve čtyřkách tu sedí
Ukrajinci pár tmavých
i u nás se pořád staví opravuje přičinlivý život
první republiky ruky nadosah a s ním něco mravů
a i jiných hrajeme si na blahobyt nejinak než děti na prahu obýváku kde zatím
někdo velice potichu podřezává a do měkkých koberců ponechává
vykrvácet jejich rodiče
97
V přítmí
se lesknou bradavky tvých prsou opálená
záda kdosi tě sem odvez z ostrovů
na pospas vydal dunícím
reprobednám
112
Když
do Světelného města se zaboří
světla velkoměsta Chaplin na kole
vyráží ožralý se motá
nikdo před a
za ním
pouze
slota
Připravil Vratislav Färber.
Michal Singer (nar. 1959 v Praze) studoval v letech 1980–1984 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pak vykonával různé dělnické profese, 1990–1993 spolupracoval s týdeníkem Respekt. – Jeho výtvarná práce dosud obsáhla mj. malbu, kresby, koláže, mozaiky a komiks; knižně vyšel rozhovor (s ukázkami literárních prací) Michal Singer: muž s ohnivou koulí (vedl Radim Kopáč, Galerie Dolmen, Praha 2009) a básnická sbírka Shell – námořnická trilogie (Argo, Praha 2001).