Kyselá neděle

Apokalypsa – „na chvilku“ zastavená „na schůzce pracovní a jakoby nic“ – ve verších výtvarníka a básníka Michala Singera naštěstí nemá tu správnou tragiku ani velikost…

8

 

Ty vždycky

otočíš

peřinu otevřením povlaku

dolů

říkáš pro štěstí

ale jaké já ti

mohu dát?

Párkrát do roka

objevím se ve tvém vycíděném

kvartýru

a než otevřeme flašku červenýho

zasunu se ti

mezi nohy

  

9

 

Li Po snad

psal své básně uvědoměleji

ale kdoví? Když ho utopila

luna na hladině

To Chan Šan na hoře

pečující o hebkost svého dechu

pekl na to

mnohem víc

 

Tu tam

báseň vyrytá do kamene

nebo čmáranice

na krabici

od pizzy pomocníka v kuchyni

mnicha Š­te

 

Já také na ty

pizzy maloval

úspěchu vycházeje vstříc

cílevědoměji ale pak zas na to

sral

válel se po měsíce v pelechu

a snil velké sny

o díle

 

Nic z toho

k ničemu není

smyslem prchavým pomazlit se

s nebesy

hebkých rozkoší

 

14

 

Jak to říkal

ten pan Lucas

že je dokončené dílo

vlastní provaz?

 

16

 

Apokalypsa

 

Na chvilku jsme ji

dnes zastavili

na schůzce pracovní a

jakoby nic

 

Důkladně vzato

když včera jsem ti

šátral po prsech

a pak nadšený z tvého

klína

radostně poskakoval

 

19

 

Domečky z karet

 

V jednom

se krčí čela

blábolí se

kapou tekutiny dokud

nepřijde Hrůzný Bob

krev mu teče z mokvajících ran

na čele přes oči

netípne vajgla pálí ho dál

otírá se kapesníkem

a čmuchá ten smog ze spálených

mrtvol na

pohřebištích

 

Ve druhém pořád ta samá

servírka s velkýma prsama

tentýž hrozen mužů kolem ní

už po dlouhá léta

pálí tytéž mrtvoly

jak Hrůzný Bob ve

Varanásí

 

Ve třetím domečku karet

zabíjeli prase v prasečáku

z bývalé manželské postele

vylezlo do kouta

ze samé hrůzy stálo na zadních

kvičelo a oni se pořád nebyli s to trefit

elektrickou pistolí

 

Zatímco v domečku čtvrtém

už opékají řízky

vyvěšují spodky z chýše

plné hadrů

neserou se s odpadem

a zase

všechno

pálí a pálí

řeka se zmenšuje

ale teče

Yamuna

Delhi – Anděl, 2011

 

21

 

Kyselá neděle

 

To se tak sejdeme

říkám tomu kyselá neděle tady u nás

v doupěti

týden za sebou a druhý před

jednomu zemřela matka druhý pospává

s rumem na děravý židli

většině se neděje nic vždyť proč by když

nastala kyselá neděle

i já mám leccos za sebou můj ty bože to zas

bylo motanic

až tady u nás na baru skoro uvěřit nemůžu

z čeho všeho se zas vyprostil kudy

prosmýkl kluci koukněte říkám

chlapům o kyselý neděli hele ta odřená

zápěstí záda kde jsi se zas plazil

neptá se ani mánička skládající na baru

parníček všichni tam koukáme HELE HOP

jen cukne prstama a už stojí v plný parádě

se skví dvěma komíny

všichni civíme kam nás o kyselý neděli

parník ten odveze?

 

31

 

Kde skončili?

(Marx na Karláku)

 

Kdepak asi skončil

ten topenář co

s chromou nohou se vždycky soukal úzkým

a mnohapatrovým schodištěm

mojí kotelny

podpaží třímal tělo těžkého šoupěte táhl ho jak nohu dvojí zátěž měl ten ­vždycky ochotný a smutný muž vlekl se životem sedřený

to kolega topič Novák malého však ­značně zavalitého vzrůstu byl třeskutou ­směsí agilní nálady když nám na ulici před Apolinářem líčil ­urologické vyšetření jak bolestí nadskakoval když mu ­drátkovali ptáka a tím zas ledviny a kterak když se chtěl vychcat řval a chytal se ­rezervoáru až ho utrh teprve zmáčený a v kalužích stojící se začnul konečně vyměšovat

a kde je ten kominík stále chrlající hulící cigára co štrádoval revírem Ječné a ­Žitné a taky pár bloky domů pod Karlákem?

 

Tak toho potkávám neodvažuji se ptát asi je v důchodu a stará mu peče štrůdl

zatímco on venčí malinkatého pejska na dlouhé šňůře je to tak

že už tihle mazáci nesedají v hospodách netrumfují se dávkama rumů a pokud ne­umřeli chcípají doma se starýma ­které by si ovšem zasloužily

nemenší pocty navíc básněma co opravdu

za něco

stojí

 

33

 

Smradi

 

Vysedávali na zídce plotu třeba několik

týdnů v kuse mastili karban měli ­přehled o každém příchozím od zastávky a ­cestě do a z krámu

plot se prohýbal a Tuháček měl někdy ­psotník častěji to vzdal

vsí prošel opravář lamp zahnuté zuby želez v báglu přímo před námi shodil vercajk na zem zařinčelo to nazul sebe do těch čelistí

a už šplhal vzhůru k obloze

padly nám brady smrákalo se a

když jste k tomu s večerem stihli ošmatat kozy prsatějšímu ze dvou děvčat co byla k mání usnuli jste

spánkem spravedlivých

 

45

 

Rajská

 

Každý skoro jednou už

byl v té rajské zahradě zamiloval se

láskou čistou při dostatku sexu plánoval děti

do svý družky stříkal pětkrát denně vodil se s ní za ruku měl potřebu se všude ­ukazovat jít do každýho kina a ona

sama ho budila ze spaní tahala za ptáka dávala si ho mezi krásná mladá voňavá prsa nosila dlouhé krátké sukně ­blýskala se intelektem aby mu zas

najednou dala v kuchyni na podlaze ­zezadu na stole zepředu a těhotná ­zezadu a ­zezadu a zezadu až mu nakonec ­nádherně lízala ptáka dál se vodili za ruce

on jí psal a když se pět neděl neviděli pět dní nevylezli z postele a i prádlo snad

věšeli se držíce za ruku pospolu kolíček za kolíčkem na balkónu činžáku v letních podvečerech

pak se něco smýkne jeden uklouzne na jiné kráse nemůže bez ní spát a milování je tak prudké přece obtížené je to něco co už nikdy nenapravíš had nenávisti mezi vás vleze ze zahrady ring ve volném ­stylu kam se kdo hne tam ho stíhá druhý

pěsti zaťaté jste ze sebe unavení ­vyčerpaní znáte se do morku kostí krom toho ­bonusu navíc že každý cizí je ti bližší než ten co nikdy nikam neodejde

neusne a jeho pozornost už nikdy nepoleví neboť tuší že si tohle teda

dovolit nesmí

 

49

 

Asfaltem

podél křovisek

se šourá

vampýr vlastních

hledisek

 

55

 

Kyselá neděle II

 

jak to tak bývá přihodilo se toho o mnoho míň a více jeden z nás tak posedává na vedlejším baru s bráchou

a stanou se věci že chlápek krvácí protože mu to barman napálil mezi oči takže si rovnou ustlal což mu bylo

málo a tak šel celým stojacím popelníkem do skleněných dveří a netrefil se ­jenomže barman jo a podruhý jak krvácel ve ­vzteku oderval zpětný zrcátka ze všech aut nablízku

pak už přijeli měšťáci a zbytek se řeší na baru našem ten co to zažil má ­najednou co vyprávět všichni ztichnou zajíká se ale

má zážitek mánička neskládá parníček a tak jsme zase jednou o další kyselý neděli drobet o něco

popojeli

 

57

 

Prašivý pes II

 

Vítají ho slavobrány předobrého Smíchova nejprve důstojné trosky

Zlíchovského lihovaru (kdo tady jednou ­nepracoval neví co je život zejména na octárně kdo neházel kolegům flašky Pražské

vodky přes plot kdo nebrouzdal starým ­skladem kdo na rampě vzadu netrčel s retkem vzhůru vytrčeným)

pak dva viadukty Železničního mostu a už je zase zpátky prašivý pes dlouho mu to totiž

nikdy netrvá vždyť proč by taky kyselá ­neděle se blíží smažky se už na ní rozcvičují u

telefonní budky jeden brečí druhý si ustlal na sluchátku a ta poďobaná blonska co nesundá nikdy bágl se celá třese v ­tranzu když dává

ve stoje

 

74

 

Na Kavalírce

 

pořád stejné domy jen trochu líp

opravené měšťanský život opožděného kapitalismu sem

ještě nedosáhl ve čtyřkách tu sedí

Ukrajinci pár tmavých

i u nás se pořád staví opravuje přičinlivý život

první republiky ruky nadosah a s ním něco mravů

a i jiných hrajeme si na blahobyt nejinak než děti na prahu obýváku kde zatím

někdo velice potichu podřezává a do ­měkkých koberců ponechává

vykrvácet jejich rodiče

 

97

 

V přítmí

 

se lesknou bradavky tvých prsou opálená

záda kdosi tě sem odvez z ostrovů

na pospas vydal dunícím

reprobednám

 

112

 

Když

 

do Světelného města se zaboří

světla velkoměsta Chaplin na kole

vyráží ožralý se motá

nikdo před a

za ním

pouze

slota

 

Připravil Vratislav Färber.

Michal Singer (nar. 1959 v Praze) studoval v letech 1980–1984 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pak vykonával různé dělnické profese, 1990–1993 spolupracoval s týdeníkem Respekt. – Jeho výtvarná práce dosud obsáhla mj. malbu, kresby, koláže, mozaiky a komiks; knižně vyšel rozhovor (s ukázkami literárních prací) Michal Singer: muž s ohnivou koulí (vedl Radim Kopáč, Galerie Dolmen, Praha 2009) a básnická sbírka Shell – námořnická trilogie (Argo, Praha 2001).