V Hostu č. 10/2011 vzpomíná básník Petr Hruška na Magora a jednu zbytečnou nominaci na Nobelovu cenu: „Jsou to básně, které ,vracejí poezii do řeči’, které nejsou nějakým vyumělkovaným slovním číslem pro vyšlechtěnou, speciální chvíli, do které se poezie často odsuzuje. Žádná recitace; ne, těmi verši se vskutku dá hádat, vyznávat, klít i modlit se a sám Magor je takto mnohokrát užil.“
Architekt Pavel Kalina se v zimní Revolver revui č. 85/2011 zamýšlí na smyslem veřejné knihovny a kategoricky tvrdí, že její „osou by vždycky mělo zůstat individuální, tiché a soustředěné čtení“. „Pokud by knihovna měla být jen jiným typem hypermarketu,“ čemuž dnes leccos nasvědčuje, „pak by snad bylo lepší knihovny zapálit.“
Divadelní noviny č. 1/2012 přinášejí výběr z Pamětí Vojtěcha Jasného (edičně připravil Jiří Voráč), v němž se mihne Heinrich Böll, ale uvažuje se i o emigraci per se. „Jedna část naší emigrace mi připadá jako stopy v písku. Zafouká vítr, zaprší, a nic ze stop nezbude. Trvalo mi to určitou dobu, než jsem přišel na to, aby mé konání a vše mělo nějaký smysl, musím se stát POUTNÍKEM. Nesedět na jednom místě, nedat na jedny lidi, to bych dopadnul.“
V témže čísle vychází i anketa o inscenaci roku. Stejně jako na serveru iHned.cz se jí stal Polední úděl režisérky Hany Burešové, uvedený v Divadle v Dlouhé.
Brigitte Schulzová se v České literatuře č. 5/2011 ve stati Přijetí dramat Heinricha von Kleista v Čechách a na Moravě (1814––1990) zabývá nejen českojazyčnou i německojazyčnou recepcí díla Heinricha von Kleista, ale i jeho vztahem ke zrodu českého divadelního expresionismu či překladatelskému umění Otokara Fischera.
Nejlepším filmem roku 2011 je podle internetových stránek britského magazínu Sight & Sound u nás příliš nedoceněný Strom života Terrence Malicka, na druhém místě je pak íránský Rozchod Nadera a Simin, který vzali nakonec na milost i čeští distributoři a vyšlou ho do kin (snad) v únoru.
Na internetových stránkách Guardianu vyšly komentáře z volby laureáta Nobelovy ceny za literaturu v roce 1961 uvolněné Švédskou akademií. Knihy J. R. R. Tolkiena jsou podle porotců literárně slabé, cenu nakonec získal Jugoslávec Ivo Andrić. V češtině vydalo v roce 2009 hned šest jeho knih nakladatelství Lastavica.