Výročí 17. listopadu v posledních letech kromě tradičního pietního vzpomínání na dobu, kdy jsme získali svobodu, vede stále více lidí k pořádání akcí, jež se naopak snaží upozornit na skutečnost, že s naší demokracií něco není v pořádku. Velké shromáždění nejrůznějších iniciativ a odborů pod hlavičkou Stop vládě se uskutečnilo na Václavském náměstí, odpoledne se pak demonstranti vydali průvodem na Národní třídu. Ve stejný den několik občanských sdružení a neziskových organizací uspořádalo karneval nazvaný Sametové posvícení 2012, na němž se zúčastnění pomocí nejrůznějších kostýmů a masek snažili formou satiry komentovat situaci, do níž jsme se po třiadvaceti letech od tzv. sametové revoluce dostali. Údajně se inspirovali basilejskou Fasnaacht, během níž různé umělecké a občanské skupiny již přes sto let kreativně ztvárňují palčivá témata doby. „Posviťme si na to, co se v naší společnosti odehrává, a připomeňme si, jaké naděje vzbouzela po roce 1989 možnost svobodně se vyjadřovat ke společenským problémům a řešit je,“ vyzývali organizátoři.
Iniciativa Za svobodné vysoké školy ve dnech 14. až 19. listopadu připravila řadu akcí, které se týkaly především otázky chystané reformy vysokého školství, některé ale souvisely i s výročím 17. listopadu. Vedle účasti na akci Demokracie vypadá jinak platformy Stop vládě to byla například debata na téma Vysokoškolské vzdělávání v situaci ekonomické krize, které se zúčastnili prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech a místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška, nebo panelová diskuse Jak porazit vládu, jejímž hlavním hostem byl quebecký student Jéremie Bédard Wien. Podobná diskuse, kterou doprovázelo promítání chorvatského dokumentu Blokáda, se 19. listopadu odehrála v klubu Mínus Trojka v Brně.
V řadě evropských států se 14. listopadu konaly generální stávky a protesty, které mířily na neoliberální politiku tamních vlád. Při té příležitosti Evropská odborová konfederace vyhlásila tento den Dnem evropské mobilizace. K největším demonstracím, v řadě případů provázeným zásahy policie, očekávatelně došlo v Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku, které jsou politikou škrtů nejvíce zasaženy. Lidé svou nespokojenost projevili ale i v Německu, Francii, Holandsku a Belgii.