Ve Španělsku se před ústavní soud dostal podnět opozičních stran, napadající čerstvě přijatý zákon o veřejné bezpečnosti, jejž navrhl a prosadil konzervativní kabinet premiéra Mariana Rajoye a který by měl vstoupit v platnost 1. července. Podle zákona je například možné udělit pokutu až 600 tisíc eur za protesty před státními institucemi nebo hromadně deportovat imigranty, kteří nelegálně vstoupili do španělských enkláv na severu Afriky. Jeho součástí je i zákaz fotografovat a natáčet policisty. Kromě OSN, která zákon odsoudila ústy svých pěti zvláštních zpravodajů pro lidská práva, se proti němu ostře ohradila i nevládní organizace Human Rights Watch. Zda ústavní soud rozhodne o oprávněnosti podání, se uvidí během několika následujících týdnů.
Tisíce odpůrců globalizace se první červnový víkend sešly na demonstracích proti summitu G7, který se 7. a 8. června odehrál v bavorském zámku Elmau. Sdružení Stop G7, jež protesty koordinuje, se předem distancovalo od násilností, jež podle nich mohou vyvolat skupinky militantních radikálů. Šestého června se jako součást kampaně uskutečnila velká demonstrace v Mnichově, která byla namířená proti chystané dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy (TTIP). Velké demonstrace proběhly také v bývalém olympijském městečku Garmisch-Partenkirchen, které se nachází v blízkosti zámku. Místo pro setkání zástupců nejvýkonnějších světových ekonomik bylo už tradičně vybráno tak, aby byl co nejvíce znemožněn přístup demonstrantů. Do alpského údolí totiž vede pouze jedna železniční trať a jedna silnice.
V Praze a Brně se v sobotu 30. května konaly pochody na podporu rodičů, kterým norská sociální služba odebrala děti. V každém z měst se demonstrace zúčastnilo kolem sto padesáti lidí. Přítomní argumentovali zejména medializovaným případem Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny, takže už roky vyrůstají u pěstounů. Podobné demonstrace se podle českých pořadatelů ve stejný den odehrály i v Oslu, Vilniusu, Londýně nebo Stockholmu.
Odpor, který u olomouckých občanů vyvolalo masivní kácení stromů na březích řeky Moravy, s největší pravděpodobností uchránil před zkázou zbytek aleje v ulici Kavaléristů. Kvůli protipovodňovým úpravám bylo přitom již počátkem roku vykáceno více než tři sta stromů a zbytek aleje měl zmizet dokonce kvůli komerční výstavbě. Olomoučané proto zorganizovali petici, na jejímž základě odbor životního prostředí magistrátu kácení zastavil.