Dvacet let trvající domorodé povstání v mexickém Chiapasu označil spisovatel Carlos Fuentes za „první postmoderní vzpouru“. Tomu odpovídají i poslední události. „Dne 25. května 2014 ve 14.08 na jihozápadní válečné frontě EZLN vyhlašuji, že ten, který byl znám jako Subcomandante Insurgente Marcos, již nadále neexistuje,“ pronesl maskovaný mluvčí indiánských rebelů v komuniké při příležitosti svého prvního veřejného vystoupení od roku 2009. Světová média okamžitě interpretovala prohlášení tak, že velitel Marcos zkrátka končí. Vystoupení se ale zdá být spíše svéráznou reakcí na přílišnou personifikaci zapatistického hnutí a také na nedávný vražedný útok paramilitárních jednotek v jedné ze zapatistických škol, při níž zemřel místní učitel Galeano. „Myslíme si, že jeden z nás musí zemřít, aby Galeano mohl žít,“ sdělil dále mluvčí. Je možné, že Marcos tím za nový pseudonym přijal jméno zemřelého spolubojovníka. O odchodu neformálního zapatistického vůdce do ústraní se spekulovalo delší dobu. Poslední komuniké sice dává najevo, že Marcos skutečně odchází, není ale zcela jasné, jakou roli bude v pokračujícím povstání hrát „subcomandante Galeano“.
Tisíce zejména mladých lidí v pracovním týdnu od 26. do 30. května v Barceloně protestovaly proti vyklizení squatu a kulturně-sociálního centra Can Vies, které fungovalo sedmnáct let a nyní se na příkaz starosty bourá. Z průmyslové čtvrti Sants se nepokoje brzy rozšířily i do dalších částí města, kde byly postaveny barikády. Převážně v noci pak docházelo k ostrým střetům s policií, při nichž bylo zadrženo třicet lidí. Ještě v pátek 30. května v ulicích stále hořely barikády.
V Paříži se 29. května, čtyři dny po volbách do Evropského parlamentu, odehrály první demonstrace namířené proti ultrapravicové straně Národní fronta, která ve volbách zvítězila. Zatímco však v roce 2002 se po úspěchu Jeana-Marie Le Pena v prvním kole prezidentských voleb mobilizovalo k odporu takřka jeden a půl milionu lidí, tentokrát se jich sešlo ve francouzské metropoli jen pět tisíc.
V Brazílii pokračují demonstrace proti nákladnému fotbalovému šampionátu, který má zanedlouho začít. V posledních týdnech se k demonstrantům navíc houfně připojují amazonští indiáni, kteří tak protestují proti ilegálním dřevorubcům a zlatokopům drancujícím jejich kmenová území. Současné protesty proti mistrovství světa, které má stát financovat 17 miliardami dolarů, jsou sice méně početné než ty z minulého roku, podle pozorovatelů však spojují různé sociální skupiny. Vláda zatím nasadila 57 tisíc vojáků a sto tisíc policistů.