Situace na Blízkém východě směřuje k dalšímu izraelsko-palestinskému konfliktu. Po únosu a následném zavraždění tří izraelských studentů jeruzalémské ješivy došlo k upálení palestinského chlapce zaživa, které mezi Palestinci vzbudilo velkou vlnu protestů. Izraelská policie navíc spustila operaci na západním břehu Jordánu, při níž pozatýkala stovky lidí a zničila jejich obydlí, což se prý děje v odvetě za rakety vypálené na území Izraele z Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu schválil povolání 40 tisíc záložníků a nevylučuje ani pozemní vpád na palestinské území. Zatím se spokojil s nálety na Gazu, které podle dostupných informací zatím připravily o život 82 lidí. Podle některých blízkovýchodních expertů se tak pokouší znemožnit mírová jednání, neboť odmítá vyjednávat s vládou, jež vznikla na základě usmíření dříve znepřátelených organizací Fatah a Hamás.
Od 23. června se několik tisíc řeckých vězňů rozhodlo držet hladovku, aby tak upozornili na ponižující podmínky věznic. Zatímco někteří od té doby hladovku ukončili z důvodu vyčerpání, jiní se neustále přidávají. Vězni požadují splnění pěti základních bodů – nejdůležitější je ten, který žádá zrušení vězení typu C, což jsou nové věznice, v nichž je na minimum omezen kontakt vězňů se světem i mezi nimi. Protesty byly navíc načasovány na dobu, kdy by se v parlamentu měla projednávat podoba nového vězeňského zákona, jenž podle řady pozorovatelů může situaci lidí za mřížemi ještě zhoršit nebo přinejmenším konzervovat současný stav.
Do čtyřiadvacetihodinové stávky vstoupili v Řecku 9. července i lékaři a jiní státní zaměstnanci, kteří odmítají vládní úsporná opatření, přicházejí s plošným rušením pracovních míst a snižováním mezd i důchodů. Podobné protesty jsou v Řecku obvyklé od krize v roce 2010, kdy se stát ocitl na pokraji bankrotu a byl donucen požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Tyto organizace Řecku za finanční pomoc naordinovaly právě úsporná opatření, jež obyvatelstvo ženou v lepším případě do stávek, v horším do pouličních riotů.
V pondělí 7. července dvacet pět aktivistů organizace Greenpeace již potřetí zablokovalo přístup na těžební místo břidličného plynu v Rumunsku. Kontroverzní těžební techniku zvanou fracking na místě provádí americká energetická společnost Chevron. Ekologové dlouhodobě upozorňují, že fracking kontaminuje vodní zdroje nebezpečným odpadem a navíc může způsobit menší zemětřesení.