eskA2látor 1

Básník Petr Král na serveru Literární.cz publikoval článek Báseň a účast, který měl patrně být polemikou s recenzemi Karla Pioreckého na sbírky Adama Borziče a Kateřiny Rudčenkové (viz A2 č. 5 a 6 letošního roku). Král vytýká Pioreckému fakt, že se snaží posílit šance vlastního hlavního kandidáta na Magnesii Literu, a zároveň mu nevoní kritikův přístup k poezii. Inu, proč ne? Pokud básník považuje Pioreckého vliv na literaturu za tak značný a mysl porotců Magnesie Litery za tak mdlou, je namístě zasáhnout. Problém nastává hned v úvodu textu, kde Král hovořící o symbolické likvidaci a důkladnosti „najatého střelce“ sám symbolicky likviduje svého protivníka způsobem, který poslední dobou v literárních kruzích nabývá na popularitě. Oponent se prostě odkáže do doby před rokem 1989 a ukotví se v ní nějakým příhodným výrazem. Král využívá líbivého ruského neologismu politruk ve spojení se slůvkem demagogie. Protivník je položen na lopatky a tíha dějin jej na nich přidrží. Literární provoz podobný přístup k polemikám unese. Škoda jen, že stejný způsob verbální likvidace je příznačný i pro komunikaci obecně.