Hongkong

Loňská deštníková revoluce v Hongkongu, která se z velké části odehrávala i na sociálních sítích, upozornila na problematický vztah této metropole k Číně, ke které od roku 1997 oficiálně patří. Napětí se dlouhá léta projevuje i v nejviditelnější oblasti hongkongské populární kultury, totiž ve filmu. Zatímco herecká hvězda Chow Yun-Fat se smiřuje s tím, že bude vydělávat méně peněz, protože kvůli podpoře demonstrantů už nemůže hrát v čínských filmech, Jackie Chan oslavuje čínské policisty v nejnovějším pokračování série Police Story. Článek Paula Bowmana, z něhož se leccos dozvíme i o Bruce Leem a Ip Manovi, nazývá situaci hongkongských filmařů, kteří jsou finančně závislí na čínském trhu, „sametovým vězením“: kritika pevninské ideologie může být „velmi špatná“ pro byznys. Jiří Flígl doplňuje obrázek dnešní situace historickým přehledem toho, jak se hongkongští filmaři 20. století vymezovali vůči Číně. Jako stylové rozptýlení si k tématu můžete přečíst wu-sia povídku hongkongského spisovatele Ťin Junga o bájných hrdinech s tajnými znalostmi kung fu. Mimo téma doporučuji rozhovor se spisovatelem, básníkem a překladatelem Václavem Jamkem, který přesně a ostře popisuje stav současného světa, jazyka i literatury: „Lidi píšou příliš, chtělo by to trochu disciplíny, jako s porodností v Číně. Máš co říct, dobrá: pět knih, a konec. Nemáš co říct: jedna kniha, a funus.“