Mrazivá americká satira Dana Gilroye nazvaná Slídil dorazila do českých kin letos v lednu. Život hlavního hrdiny je prototypem do extrému dovedeného tržního chování: pro naplnění svého byznys plánu je ochoten udělat cokoli, dokonce i spáchat vraždu.
Filmů demytizujících americký sen o kapitalismu vzniklo v dějinách Hollywoodu bezpočet. Stejně tak filmů pohlížejících kriticky na amorální mediální praktiky. Režijní debut zkušeného scenáristy Dana Gilroye (mladší bratr slavnějšího Tonyho) Slídil představuje zdařilou syntézu obou typů. Mravní rozklad čtvrté mocnosti v něm přímo vyplývá z přizpůsobování se tržním pravidlům.
Perspektivní mladý muž
Český titul nezachovává víceznačnost originálního názvu. Slovem nightcrawler jsou v americkém zpravodajském slangu označováni kameramani na volné noze, křižující nočními velkoměsty v naději, že jako první zaznamenají cizí neštěstí. Čím šťavnatější jejich materiál bude, tím vyšší odměnu za něj obdrží od některé ze zpravodajských stanic. Nejvýše ceněnou šťávou je přirozeně krev.
Potenciál obchodu s nafilmovanými nehodami, loupežemi a vraždami probudí predátorské instinkty ambiciózního mladého muže jménem Lou Bloom v podání Jake Gyllenhaala. Svou propadlou tváří a chladným pohledem připomíná kojota, který zabloudil do ulic Los Angeles. K navýšení svých šancí uspět v tvrdě konkurenčním prostředí zaměstná bezprizorního studenta Ricka a uzavře oboustranně výhodné spojenectví s televizní produkční Ninou. Nina dostává příběhy udržující bílou střední třídu ve stavu permanentních obav, Lou peníze. Mezilidské vztahy transakčního charakteru jsou jediné, které mají ve světě Slídila šanci se udržet.
V úvodní scéně filmu vidíme protagonistu při krádeži železa, které chce zpeněžit. Více o něm vlastně vědět nepotřebujeme, protože bytostná touha po zisku motivuje veškeré jeho jednání. Nemá minulost, emoce ani morální zábrany. Vyčítat filmu, že Bloom není konzistentní a psychologicky věrohodnou postavou, by znamenalo uplatňovat na něj kritéria pro komplexní charakterovou studii. Na rozdíl od Scorseseho Taxikáře (Taxi Driver, 1976), k němuž bývá pro svou pochmurnou neonoirovou stylizaci přirovnáván, podřizuje Slídil filmový realismus alegorické výpovědi o všeprostupující chamtivosti.
Vstříc společnosti spektáklu
Bylli poznamenaný vietnamský veterán Travis Bickle v Taxikáři produktem své doby, Lou Bloom je její esencí. Kdyby korporace mohla získat lidskou podobu, bude vypadat jako on. Obdivuhodnou cílevědomost kombinuje s neochotou dělat při naplňování stanoveného byznys plánu jakékoli ústupky. Ostatní lidé jsou pro něj jen nástroje k expanzi podniku a kariérnímu růstu. Spolupracovníky vykořisťuje, konkurenci likviduje. Vyjadřuje se zcela neempaticky, frázemi namemorovanými z motivačních příruček pro manažery a začínající podnikatele.
Praktiky ústřední postavy prozrazují, že Slídil nehodlá reflektovat pouze bezzásadovost televizní žurnalistiky. Gyllenhaalův úlisný sociopat by díky svému oportunismu prorazil v jakékoli jiné profesi založené na nabídce, poptávce a manipulaci s lidmi zatlačenými do kouta (Nina si potřebuje udržet práci, Rick nemá ani střechu nad hlavou). Lou ale nemanipuluje jenom s kolegy. K dosažení senzačnějších záběrů neváhá přetvářet realitu před kamerou. Postupně získává kontrolu nad děním ve městě i nad filmem, který sledujeme. Vymýšlí napínavé situace, režíruje postavy, volí úhly kamery a zdá se, že také nondiegetickou hudbu, jejíž rozvernost odpovídá jeho exaltovanosti během natáčení.
Silně subjektivní vyprávění, s tónem uzpůsobeným tomu, jak vnímá realitu protagonista, tvůrcům nedovoluje explicitně tematizovat roli společnosti spektáklu, která svou touhou po rychle a dravě prezentovaných informacích vytváří poptávku, na niž Lou reaguje. K reflexi vlastní divácké pozice jsme proto vedeni subtilněji, dekonstrukcí vyprávěcích konvencí akčních thrillerů. Není snadné si užívat obrazy zkázy, když víme, že je pro vlastní potěchu zinscenoval psychopat. Stejně nepříjemné je přijmout skutečnost, že v reálném světě by kapitalistický nadčlověk Bloomova typu dávno řídil prosperující nadnárodní společnost. Slídil říká a ukazuje to, co slyšet a vidět nechceme. Právě proto bychom jej měli vidět.
Autor je filmový publicista.
Slídil (Nightcrawler). USA, 2014, 117 minut. Režie Dan Gilroy, scénář Dan Gilroy, kamera Robert Elswit, střih John Gilroy, hudba James Newton Howard, hrají Jake Gyllenhaal, Rene Russo, Riz Ahmed, Bill Paxton, Ann Cusack, Michael Hyatt ad. Premiéra v ČR 29. 1. 2015.