deprese

Na obálku aktuálního čísla umístili hostující výtvarníci Jarmila Mitríková a David Demjanovič obraz ženy v klimakteriu, která si proti depresi vyrábí „uhlíkovou vodu“. To je podle slovenských lidových pověr nejlepší prostředek proti uřknutí. Uhlíkovou vodu vytvoříte tak, že do sklenice vody hodíte hořící zápalku a pronesete nad ní tajnou magickou formuli. Vodu pak vypijete, případně si jí omyjete obličej. Věříme, že jde o spolehlivější lék na depresivní stavy, než jaký nabízí umělecká sublimace, ale jak už bylo řečeno, formule je tajná, takže proč se nepodívat i na to, jak se s chandrou vypořádávají literatura, komiksy či tanec. Hlavně bychom ale neměli depresi nahlížet pouze jakožto individuální psychickou poruchu, ale také jako fenomén s hlubšími socioekonomickými kořeny. „Žijeme v době neurotické. Exponenciálně se zrychlující tempo v našich osobních a pracovních životech vede ke stresu, depresím, úzkostem, psychosomatickým obtížím, problémům ve vztazích,“ říká v rozhovoru klinický psycholog Radek Ptáček. Jeho belgický kolega jde ještě dál a ze zničujícího vlivu na naše životy viní především neoliberalismus. „Jak nemocná musí být společnost, která vyjadřuje sebevraždu v hospodářských číslech?“ ptá se. „Jaký stupeň slepoty je po nás vyžadován, abychom si neuvědomovali, že věci jsou přesně obráceně: míra, do níž je čistě ekonomikou poháněná společnost ještě snesitelná, může být vyjádřena počtem ztroskotanců páchajících sebevraždu.“