Švédská umělecká trojice MYCKET v trojhlasém textu přibližuje svá tvůrčí východiska a ohlíží se za karnevalovým projektem Exclude me in. Skupině se jeho prostřednictvím v jistém smyslu podařilo přepsat dějiny a včlenit do nich hlas několikanásobně marginalizovaný.
M (Mariana Alves): Jako skupina MYCKET často říkáme, že pracujeme s „minimalistickým maximalismem“. Což neznamená, že bychom dělaly spoustu věcí nebo aktivit, nýbrž že se pečlivě soustředíme na detaily každé jednotlivosti. Tvrdíme, že chceme vytvořit „maximalismus s minimálním úsilím“. Udělat mnoho nemusí nutně stát hodně času.
K (Katarina Bonnevier): Když přemýšlím o našem projektu Exclude me in (Vyluč mě / Zahrň mě), vybavuji si intenzivní pocit, který zaplavil mé tělo, když jsem šla z Esperantoplatsen do nočního klubu Nefertiti uprostřed kypícího karnevalového průvodu. Obklopena lidmi, cizinci, milenci, kolemjdoucími, účastníky, kteří se rozhodli vystoupit, nastrojit a přidat se k nám, aby podpořili queer a získali zpět nejen ulici, ale i celou historii Göteborgu.
T (Thérèse Kristiansson): Vždycky mě udiví, když si uvědomím, že je nás mnoho, kteří se cítíme stejně, trpíme stejně a věříme v totéž, a že měníme věci nikoli nenávistí a násilím, ačkoli násilí je proti nám používáno, ale láskou. Volba milovat je volba propojovat – najít sami sebe v druhých. Láska je aktivní volba.
MKT (skupina): Od začátku naší spolupráce v roce 2012 pracuje skupina MYCKET s inscenovanými událostmi, které různými způsoby fungují jako místa reparace, sdílení a učení. My, MYCKET, sdílíme usilování o praxi vycházející ze souboru vzájemně se protínajících perspektiv a předmětů zájmu – queer, feministických, třídně uvědomělých, protirasistických. Tento text částečně předvádí, čeho jsme si předsevzaly docílit – potřebovaly jsme artikulovat, co společně děláme. Je to zároveň performance psaním, která se děje zde a nyní – když tato slova sdílíme s vámi. V tomto textu je přítomný společný hlas, hlas MYCKET. Tento pluralitní hlas se nikdy nechová jako vševědoucí pozorovatel. Setkali jste se s třemi hlasy a možná pochytili nějakou charakteristiku příslušných členek skupiny. Než budeme pokračovat, rády bychom řekly něco víc o projektu Exclude me in.
Dát historii do pořádku
V krátkosti: projekt Exclude me in vznikl pro Göteborské mezinárodní bienále současného umění (GIBCA) v roce 2013 a vychází z existence karnevalu, který se konal v Göteborgu od začátku osmdesátých let až do raných let devadesátých. „Göteborgskarnevalen“ byla občanská iniciativa s úzkými vazbami na tehdejší rozsáhlou ilegální klubovou scénu, která v nejlepších časech zahrnovala asi dvě stě tisíc lidí a která nikdy nebyla součástí oficiální historie města. Ale co je ještě zajímavější, projekt Exclude me in je založen také na tom, co v „Göteborgskarnevalen“ chybělo. Když jsme procházely osobní archiv předsedy karnevalu, plný fanzinů, fotografií a VHS kazet, objevovaly jsme obdivuhodnou pestrost akce, ale také drtivé zastoupení heterosexuality, patriarchálních hodnot, mužů se jmény (například dýdžejů) a anonymních žen (třeba umělkyň, které vyráběly transparenty a dekorace). Nevěděly jsme, co si s tímhle materiálem počít. Pro nás a pro lidi, jako jsme my, zde nebylo místo. Stud, strach a nenávist znemožnily, aby se v době Göteborgskarnevalen dostalo zřetelného vyjádření také queer komunitě.
Musely jsme s tím něco udělat. Kolektiv MYCKET se tedy pustil do zkoumání göteborské queer a feministické klubové scény. Zmapovaly jsme všechny noční kluby a spolky, které jsme našly, od osmdesátých let až do dneška, a na tomto základu jsme založily a vybudovaly svůj vlastní karneval. S širší skupinou jsme vyrobily kostýmy, doplňky a pomůcky pro více než stovku lidí a také transparenty se jmény klubů a bájných postav scény. V září 2013 jsme s hudbou a tancem spolu se všemi, kdo se s námi přišli bavit, realizovaly sen o tom, co by tu mělo být.
Po této události jsme vytvořily „kritickou fikci“ – prostříhaly jsme videonahrávku z historických Göteborgskarnevalen novým materiálem z našeho queer karnevalu, doplnily chybějící queer scény a realizovaly film History as we know it (Historie, jak ji známe). Ten je teď v historických archivech města Göteborg a také na YouTube.
Budoucí design
K: Poté, co jsem začala zkoumat vztahy mezi architekturou a genderem, často dostávám otázky ohledně budoucnosti designu. Jak by to vypadalo, kdybyste měli queer výtvarně ztvárnit? Mám spoustu možností, jak na tyto otázky odpovědět, třeba že „queer tkví v perspektivě – pokud něco za queer označím, pak to queer je“. Ale dají se také pojmout jako výzva. Můžu najít queer místa v historii – ale co kdybych je měla sama navrhnout, jak bych se k tomu postavila? Mým současným cílem při práci v MYCKET je tvořit, promýšlet a navrhovat, jakým způsobem rozšířit podobu a vnímání feministických a queer teorií, s nimiž pracuji. Snažím se tyto teorie zkoumat a vkládat je do prostorů a věcí, kde je mohou ostatní zakoušet – jako v Exclude me in, kde se queer prostor karnevalu stává tělesnou zkušeností účastníků. Je to výchovný projekt zacílený na účastníky, ale také projekt historické nápravy – pokouším se vyspravit dějinné a sociální trhliny a vynést na světlo to, co na jejich místě chybělo.
M: Myslím, že pro mnoho lidí je důležitou hnací silou hněv. To často končívá kritikou jako strategií odporu, kdy se vše točí kolem vypichování patriarchálních a rasistických myšlenek a následných protireakcí. Tento přístup nutí lidi se neustále bránit. Manévr, který nám umožní přežít, je začít pracovat inspirativně. Proplouvat neznámým prostředím však chce odvahu. Spíše než odmítat některé jevy jako odporné je třeba definovat, co je podle nás krásné a úžasné. Naléhavá potřeba míst, která by umožňovala rozvíjet podnětnou práci, je stále silnější.
T: Modernistické a patriarchální disciplinovalo naše těla i mozky. Myslím, že tendence dělat to, po čem toužím, ve mně stále bojuje s tím, co jsem byla naučena dělat. Naše praxe mi pomáhá se napravit. A také si myslím, že pokud se uzdravíme, to, co vytvoříme, pomůže vyléčit i ostatní. Budemeli čestní a zranitelní, ostatní se toho třeba také odváží. Navenek reparační nebo nápravné momenty v naší činnosti mají vytvořit prostor, který by ostatním poskytoval podporu, aby i oni mohli uplatnit své právo na vlastní specifické bytí, jako rovní s rovnými.
MKT: Z koláže citátů z manifestu Queer Nation, fanzinů Karnevalsföreningen a našeho vlastního psaní jsme vytvořily proslov Tale from the hideouts (Příběh ze skrýší), který poukazuje na všechny kluby, jež jsme našly během göteborského mapování queer, feministické a lesbické scény. Přednesly jsme jej na Esperantoplatsen – což je výchozí bod a „šatna“ naší karnevalové přehlídky. Sborově jsme žádaly naše hosty, aby se přidali. Tento projev nakonec společně proslovilo dvě stě lidí. Sbor pěl: „Pamatuješ si dobu, kdy vzduch byl čistý a sex něco špinavého? Dotkni se mě, dotkni se mě teď. Chci pracovat a milovat, milovat se s každým z vás. Všechny ulice tvoří naši sexuální geografii. Město touhy a úplného uspokojení.“ Příští rok tohle provedeme nazí.
Autorky jsou umělkyně.
Text je zkrácenou verzí eseje Through our dance we weave the dance floor and ceiling pro chystanou antologii Feminist Futures. Z angličtiny přeložila Marta Svobodová.