Martin Ignačák, který je už třináct měsíců za mřížemi vazební věznice Pankrác, se rozhodl v reakci na nepropuštění z vazby zahájit takzvanou suchou hladovku, při níž nepřijímá ani tekutiny. Městský soud v Praze v minulosti nařídil jeho propuštění, které bylo ovšem zrušeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze. Ignačák je obžalován z terorismu v rámci takzvané akce Fénix, kterou od samého počátku provázejí mnohá policejní pochybení a nesrovnalosti. Tři lidé jsou totiž obviněni z přípravy teroristického činu, k němuž nikdy nedošlo a jenž byl podle řady indicií vyprovokován infiltrovanými policejními agenty. Obviněným hrozí nejvyšší tresty odnětí svobody. Skutečnost, že je Ignačák stále držen ve vazbě, vzbuzuje pochybnosti i z toho důvodu, že hlavní obviněný už je několik měsíců na svobodě. Za Ignačáka se zaručila jeho sestra, která se rozhodla ze solidarity se svým bratrem také držet hladovku.
Ústavní soud vyhověl stížnosti na postup policistů při zásahu proti blokádě Šumavy. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podle něj pochybila, když řádně nevyšetřila zásah policie, při němž byli lidé protestující proti kácení stromů napadených kůrovcem vystaveni ze strany policistů nelidskému a ponižujícímu zacházení. Podle rozhodnutí soudu je nezávislost GIBS pouze iluzorní, na což léta poukazuje řada občanských aktivistů.
V pátek 27. května došlo v Santiagu de Chile k ostrým střetům mezi policií a studenty, kteří žádají rychlejší reformu vysokého a středního školství, zaručující mimo jiné bezplatné vzdělání na státních univerzitách. Současná prezidentka Michele Bacheletová přitom tuto reformu slíbila už v době své prezidentské kampaně v roce 2014. Chilské školství je totiž z větší části soukromé, a tudíž nedostupné chudým. Výsledkem střetů mezi studenty a policií byly desítky zraněných a více než stovka zadržených.
Poslední květnový a první červnový týden se po celé Belgii bouřili státní zaměstnanci. V Bruselu se například zcela zastavila veřejná doprava v důsledku stávky kvůli vládním škrtům. Odboráři požadují, aby se nezvyšoval věk odchodu do důchodu a nesnižovala dosavadní penze, která zaměstnancům dle zákona náleží. Do protestů proti vládě se zapojili i státní úředníci, učitelé a zaměstnanci věznic a železnice.