Řecko zažilo 4. února třetí velkou demonstraci a stávku od nástupu Syrizy do vlády. Největší akce se už tradičně konaly v Athénách, kde se protestu proti důchodové reformě účastnilo 40 tisíc lidí, ale menší demonstrace proběhly i v jiných městech. Součástí protestu byla celodenní stávka osob zaměstnaných ve státních službách a částečně i v soukromém sektoru – zavřená zůstala řada škol, nemocnic či soudů a byly zrušeny stovky letů i plaveb. V Athénách policie proti demonstrantům použila slzný plyn a omračující granáty, na což reagoval anarchistický černý blok vrháním zápalných lahví a dlažebních kostek.
V sobotu 6. února večer, po pražské demonstraci Bloku proti islámu, skupina přibližně dvaceti maskovaných neonacistických chuligánů (kteří podle informací české Antifašistické akce mohou pocházet z prostředí slávistických ultras) napadla autonomní sociální centrum Klinika v Praze na Žižkově. Do budovy komunitního centra házeli kameny a světlice a zranili jednoho člověka. Klinika je známá svou levicovou orientací a také pomocí uprchlíkům. Následující den se před ní konala solidární demonstrace, na kterou dorazilo kolem dvou stovek lidí. Útok na autonomní sociální centrum odsoudilo mnoho českých hudebních klubů, které vydaly společné prohlášení proti rasismu a xenofobii.
V Hongkongu došlo při oslavách nového roku, které začaly 8. února, k největším pouličním nepokojům od demonstrací v roce 2014. Jejich spouštěčem se stal zásah policie proti stánkařům s jídlem, což místní aktivisté vyhodnotili jako další útok pekingské vlády na místní tradice a zvyky. Rioty probíhaly takřka celou noc a výsledkem bylo 44 zraněných a kolem 30 zatčených. Stánky s jídlem k Hongkongu patří a místní lidé je mají ve velké oblibě, i když prodejci často nemají licenci na jejich provoz.
Dolní komora francouzského parlamentu v reakci na nedávné teroristické útoky v Paříži schválila 10. února kontroverzní návrh ústavních změn, které podle řady lidskoprávních organizací omezují osobní svobodu obyvatel. Návrh zahrnuje například možnost odebrat státní občanství lidem odsouzeným za terorismus a umožňuje také snadno vyhlašovat výjimečný stav, který dosud musel schvalovat parlament. Kvůli sporné novelizaci odstoupila z vlády ministryně spravedlnosti Christiane Taubira, která byla považována za posledního skutečně levicového člena kabinetu. Na novele kritizovala především možnost zbavovat občanství lidi, kteří mají kromě francouzské ještě jinou státní příslušnost.