Podle dánského spisovatele Kaspara Collinga Nielsena a jeho románu Dánská občanská válka 2018–24 rozpoutají budoucí evropskou válku mechanismy, které spočívají v základech stávajícího systému. Větší riziko než islámský teror nebo nové formy totalitních režimů představuje nenažranost bankovního sektoru.
„Zdá se, že mezi historiky panuje shoda v tom, že občanská válka v Dánsku začala 3. srpna 2018, během bouří před palácem Christiansborg,“ vysvětluje bezejmenný vypravěč románu Kaspara Collinga Nielsena Dánská občanská válka 2018–24 (Den Danske Borgerkrig 2018–24, 2013). Pokud věříte na podobná proroctví, máte ještě skoro dva a čtvrt roku, abyste si užili světa, jak ho znáte. Poté budete mít – aspoň podle románové předpovědi – tři možnosti. Můžete se přidat k povstalcům. Nejdříve vás to bude bavit, ale k stáru s velkou pravděpodobností z životní frustrace spácháte sebevraždu. Nebo můžete doufat, že přežijete mezi bohatými, kteří se vždycky dovedli zařídit, ale sami příliš bohatí být nesmíte. Jinak vás nejspíš exemplárně popraví a jedinou útěchou vám nebude, že se to odehraje v přímém televizním přenosu. Třetí, poněkud exkluzivní možnost si budou moci dovolit jen ti nejmajetnější. Bude konečně objeven účinný způsob obnovy kmenových buněk. Když do programu tohoto výzkumu vstoupíte, tedy když na to budete mít, stanete se nesmrtelnými – jako vypravěč.
Velký rozklad
Podobný příběh by možná dnes mohli napsat Wells, Orwell, Huxley, Zamjatin nebo i Karel Čapek. Nielsen se k nim řadí žánrovou volbou – jeho román se pohybuje na pomezí scifi a filosofickoekonomického eseje. To ale samo o sobě nestačí, protože o fantasy, fantastiku a o všelijaké dystopie se pokouší kdekdo. Nielsen má ovšem také schopnost domýšlet společenské a politické tendence.
Neinspirovaly ho totalitní režimy, ty (alespoň v euroamerickém prostoru) považuje za překonané. Svou verzi nevábné budoucnosti založil na příčinách finanční krize z let 2007 až 2008, způsobené bankovními manažery. Po napumpování veřejných peněz do bankovního sektoru se mohlo zdát, že se situace uklidnila a krize ustoupila nové konjunktuře jako už tolikrát. Jenže chování bankéřů a politiků se nezměnilo a příjmové nůžky mezi sociálními vrstvami se dál rozevírají. Příčiny zůstaly, protože jsou zakořeněny v povaze systému. To není propaganda, ale statistiky – k Nielsenovi proto doporučuji jako doplňkovou četbu studii Nialla Fergusona Velký rozklad (2013, česky 2016). Ferguson ji napsal už před čtyřmi lety, ale křivky všech grafů od té doby míří pořád stejným směrem.
Dánská občanská válka 2018–24 popisuje, jak nespokojenost postupně přerůstá v nenávist. Stačí pak jeden výbuch agrese, aby se rozhořel vleklý a nesmiřitelný konflikt. Zápletka není nijak originální, zato volba vypravěče ano. V době vypuknutí občanské války mu bylo pětadvacet. Ačkoli měl ulité velké peníze právě z bankovních operací, přidal se k povstalcům. O válce vypráví po čtyřech stech padesáti letech, je pořád mladý a dokonce si před třemi sty lety pořídil psa, kterému zaplatil vstup do programu obnovy kmenových buněk. Za tu dobu ho naučil mluvit a pes se stal vlastně jeho životním partnerem. Podobné surreálné sklony Nielsen uplatňuje i ve vložených příbězích, samostatných etudách, které podbarvují knihu temnou ironií.
Nesmrtelné monstrum
Nielsen napsal příběh o nezvládnuté panice ze ztráty blahobytu. Vybral si k tomu jako postavu ukázkového pokrytce, podobnou figuru, jakou zvolil Geraint Anderson v románu Cityboy (2008, česky 2010), vyprávějícím o poměrech v londýnském finančním centru. Netřeba dodávat, že Nielsenův hrdina o sobě prozradí úplně všechno a všechno to myslí zcela upřímně: „Ze vztahu s jednou dívkou se mi narodil syn. Milé děvče… Stala se součástí programu a dnes bydlí někde v Argentině nebo v Africe. Byla velice sympatická. Měli jsme spoustu společných zájmů. Stejně jako já ráda četla, spala se spoustou jiných lidí a milovala jídlo. Na vztahu s milou dívkou, do které člověk není zamilovaný, je dobré, že se při orgiích, které jsme v jednu dobu začali pořádat, nemusí žárlit. Sex milovala. Byla jako šílená. Je to legrační, protože působila jako hodné a příjemné, velice společenské děvče, ale během orgií zbožňovala, když ji šukalo několik mužů a žen zároveň. Dneska to taky tak praktikuju, ale tenkrát to bylo něco zcela nového…“
Elina Makropulos po více než třech stech letech už věčně žít nechtěla, měla toho dost. Nielsenův vypravěč žádnou podobnou mravně, citově či rozumově založenou zpětnou vazbou netrpí. Přestal být člověkem, je z něj monstrum. Také chcete být nesmrtelní?
Autor je nakladatel.
Kaspar Colling Nielsen: Dánská občanská válka 2018–24. Přeložila Lada Halounová. Kniha Zlín, Zlín 2015, 192 stran.