Šoa není jedinou genocidou, která tíží německé svědomí. Znovu se otevřela diskuse o temné minulosti německého císařství v afrických koloniích. V červnu loňského roku německý parlament uznal, že v Namibii se tehdejší německá koloniální správa dopustila v letech 1904 až 1917 genocidy na kmenech Herero a Nama. Systematická represe, při níž nechyběly ani lágry nápadně připomínající nacistické vyhlazovací tábory, stála život sto tisíc Afričanů. Německo striktně odmítlo jakoukoliv formu osobního odškodnění pozůstalým, chce jen posílit rozvojovou pomoc tamní vládě. Členové dotčených kmenů však namítají, že k nim slíbená pomoc nemusí vůbec dorazit. Proto několik sdružení pozůstalých na konci loňského prosince zažalovalo Německo u amerických soudů. Zda se dočkají obdobné formy a míry satisfakce jako pozůstalí po nacistické genocidě, se teprve uvidí. To, že se celá událost řeší sto let od doby, kdy se udála, však ukazuje, že některé genocidy jsou stále důležitější než jiné.
Příbuzné články
eskA2látor 2
Po buňkách al-Káidy, toužících vyhodit do povětří Eiffelovku, a po kutilských teroristech, kteří provádějí své útoky nástroji ze sortimentu každého lepšího zahradnictví...
eskA2látor 2
Tuzemským politikům se nelíbí směrnice Evropské komise, která má zpřísnit podmínky pro legální držení zbraní. Pro zdejší politiky z prakticky všech parlamentních stran a frakcí...
eskA2látor 1
Po dlouhých letech, kdy byla zastupitelská politika vnímána jako nepřátelské prostředí prolezlé korupcí a ideologickou jednomyslností neoliberalismu, se radikální levice znovu zamilovala do voleb...