Den po prezidentské inauguraci Donalda Trumpa se po celých Spojených státech odehrály masové demonstrace za práva žen. Podle odhadů v rámci akce Women’s March vyšlo 21. ledna do ulic severoamerických měst protestovat dva a půl milionu lidí, přičemž zdaleka nešlo jen o ženy. Protestovalo se i za ochranu životního prostředí, práva LGBTQ komunity, práva imigrantů a pracujících. Demonstrace se tedy nesly v duchu témat, která odmítá nebo rozporuje právě nový prezident. Pochody tak lze částečně interpretovat i jako pokračující nesouhlas s politickým programem Donalda Trumpa. Solidarizující akce pod stejným názvem proběhly po celém světě, včetně České republiky.
V reakci na to, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan přišel s kontroverzním návrhem ústavních reforem, které v podstatě znamenají přechod k autoritářskému prezidentskému systému, se opoziční poslankyně Aylin Nazliaková připoutala 20. ledna při parlamentní diskusi k řečnickému pultu. Podobný názor na politický vývoj v zemi, který Nazliaková vyjádřila svým protestem, má naprostá většina ostatních opozičních poslanců. Varují proto před koncem parlamentní demokracie v Turecku. Jeden z poslanců vládní strany AKP následně odmontoval mikrofon z řečnického pultu, čímž vyprovokoval hromadnou potyčku mezi vládními i opozičními zastupiteli.
V Mexiku byl zavražděn ekologický aktivista a zemědělec Isidro Baldenegro López, jenž v roce 2005 obdržel Goldmanovu cenu za boj proti nelegální těžbě dřeva v pralesích Sierry Madre. Jeho osud připomíná život a smrt honduraské domorodé aktivistky Berty Cáceres, která obdržela stejnou cenu v roce 2015 a v březnu 2016 byla zastřelena přímo ve svém domě. Cáceres se proslavila jako neúnavná bojovnice proti výstavbě přehrady Agua Zarca, kterou prosazoval konglomerát několika korporací. López byl jedním z vůdců kmene Tarahumara, jenž obývá horské oblasti Sierry Madre, a svůj život zasvětil boji proti odlesňování jednoho z nejunikátnějších ekosystémů na světě.
V indickém státě Tamilnád byl po protestech tisíců lidí znovu povolen tradiční festival krocení býků, jenž byl v roce 2014 zakázán Nejvyšším soudem kvůli týrání zvířat. Demonstrace a stávky zcela ochromily běžný život jihoindického regionu, což donutilo vůdčí představitele státu, aby se vydali za premiérem Naréndrou Módím do Dillí žádat o povolení hinduistického rituálu. Při indických býčích zápasech sice nejde o usmrcování zvířat, nýbrž jen o jejich přemožení a spoutání, ale podle rozsudku soudu se i tak jedná o týrání, při němž stovky z nich každoročně utrpí zranění.