Poté, co rumunská vláda 31. ledna schválila dekriminalizaci některých korupčních činů, která by znamenala faktickou milost pro řadu odsouzených politiků, se do ulic rumunských měst vydalo protestovat zhruba čtvrt milionu lidí. Nařízení, které nepotřebuje ratifikaci parlamentem, by se s největší pravděpodobností týkalo i předsedy vládnoucích sociálních demokratů Livia Dragnei, jenž dostal dvouapůlroční podmíněný trest za zmanipulování voleb. Největší demonstrace se odehrály ve středu 1. února, kdy se jen před úřadem rumunské vlády shromáždilo 130 tisíc lidí, kteří žádali okamžité odstoupení kabinetu. Protesty neutichly ani v následujících dnech. Obavy z kroku rumunské vlády vyjádřili také zástupci Evropské unie a jednotlivých evropských států, kteří varovali před ohrožením právního státu a boje s korupcí. Po týdnu masových demonstrací, jaké Rumunsko dlouho nezažilo, vláda nátlaku veřejnosti ustoupila a kontroverzní nařízení zrušila.
V pondělí 30. ledna asi dvě stě lidí demonstrovalo na Staroměstském náměstí na podporu zákona o sociálním bydlení, k němuž se sice vláda zavázala ve svém prohlášení, ale po třech letech příprav se stále nedostal do parlamentu. Následující den se zhruba padesát lidí rozhodlo upozornit na situaci lidí v bytové nouzi tím, že přenocovali přímo před Úřadem vlády. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová pár dní nato návrh zákona skutečně „s výhradami“ podepsala, takže by jej v nejbližších dnech měla posuzovat Legislativní rada vlády.
Policie odložila případ mladého Roma, jenž zemřel loni v říjnu v žatecké pizzerii Panamera. Podle krajské policejní mluvčí „nejde o podezření z trestného činu“, nicméně na otázku po příčině smrti mladého muže odmítla odpovědět s tím, že „do nabytí právní moci usnesení nebudeme poskytovat žádné informace“. Rodina zemřelého se hodlá odvolat, protože s rozhodnutím nesouhlasí.
Přesně rok poté, co Autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově napadla skupina neonacistických rowdies, která zaútočila kameny, dlažebními kostkami a světlicemi a zapálila vybavení v přízemní hale, se policie rozhodla případ odložit. A to přesto, že se jí podařilo velmi brzy po útoku většinu útočníků ztotožnit. Kriminalisté ale prý nedokážou určit, kdo se házením přímo podílel na útoku a kdo u něj pouze asistoval. Na otázku kriminalistů položenou jednomu z fotbalových chuligánů, proč změnil svou původní výpověď, zazněla odpověď: „Protože jsem debil.“ Někteří z ultras pak svou účast na útoku vysvětlovali jako „špatnou zkušenost“ nebo „mladickou nerozvážnost“.