Jsme tu pořád pro lidi

1. Jak se za dobu vašeho podnikání změnil knižní trh a v čem vidíte jeho největší problém?

2. Mění se i čtenáři a jejich potřeby?

3. Drží vás v době internetových obchodů nad vodou spíš prodej knih, nebo doprovodný prodej, kulturní program či komunitní duch a věrní zákazníci?

4. Přežijí kamenná knihkupectví, aniž by nabízela další služby?

5. Pocítili jste dopady epidemie covid­-19 na prodejích?

Jaroslav Brabec

Knihy bukAbuk, Strakonice

1. Na trhu působíme velice krátce, od března 2020. Nicméně největší problém knižního trhu dlouhodobě spočívá v internetovém prodeji a e­-shopech, které „ukusují“ ze svého rabatu, případně dotují prodej některých titulů a nabízejí knihy se slevami, jimž kamenné prodejny nemohou nikdy konkurovat.

2. Potřeba čtenáře je stále stejná – chce vidět knihu na vlastní oči, osahat si ji, prolistovat, přečíst pár řádek, nechat si něco doporučit, poradit…

3. Naše knihkupectví bylo založeno s cílem prodávat výhradně knihy, doplňkové zboží prodáváme jen výjimečně.

4. Určitě přežijí, záleží jen na přístupu k zákazníkům.

5. Epidemie nám paradoxně pomohla. Ukázala nám, že lze založit novou kamennou prodejnu ve městě, kde dlouhodobě existuje konkurence, a přesto se udržet. Knihkupectví bylo otevřeno deset dní před první uzávěrou v březnu 2020. Covidový rok jsme přežili a věříme, že teď už to bude jenom lepší.

Martina Hrušková

Knihkupectví Ostrov, Praha

1. Z pohledu malého knihkupce, který se v oboru pohybuje od roku 1995, se toho zase tak moc nezměnilo. Od začátku jsme chtěli vyprofilované knihkupectví, ve kterém budeme nabízet knihy podle našeho výběru. Hrozbou pro malá knihkupectví je existence e­-shopů a různých řetězců nabízejících knihy se slevou, kterou si my dovolit nemůžeme. S tím souvisí i úsilí o zavedení pevné ceny knih, jak je tomu v některých okolních státech. Touto problematikou se za malé knihkupce zabývá Alena Radoušová z turnovského knihkupectví Kniha Českého ráje a má naši podporu.

2. Nakupuje u nás z velké části stálá klientela a u té žádný posun potřeb nepozoruji. Jsou to lidé se zájmem o kulturní dění a s celkem jasnou představou. Vše je založeno na osobním kontaktu a důvěře, a to i u ostatních zákazníků, kteří k nám zavítají.

3. Hlavní náplní je samozřejmě prodej knih; máme i e­-shop, ale to je spíš jedna z podpůrných činností pro nás i spřátelená malá nakladatelství (vzájemně se podporujeme). Autogramiády, uvedení knih a podobné akce bereme spíš jako službu autorům a nakladatelům, i když občas se mezi účastníky objeví i budoucí stálý zákazník.

4. To ukáže čas. V Praze je situace asi trochu lepší než u mimopražských knihkupectví, která mají můj obdiv. Upřímně nevím, jaké další služby bychom mohli nabízet, kromě toho, že jsme tu pořád pro lidi. Ale možná, že to nebude stačit.

5. Nemáme žádné zaměstnance ani brigádníky, jsme zvyklí všechno dělat sami. Knihkupectví našeho typu není na zbohatnutí a podle toho se snažíme chovat. Uzávěru jsme nějak přestáli, také díky porozumění majitelky domu, v němž sídlíme.

Jiří Novák

Knihkupectví ArtMap, Praha

1. Problém vidíme v monopolizaci knižního trhu – třeba Kosmas je největší distributor knih a zároveň internetový obchod s knihami.

2. Roste zájem o cizojazyčnou a zahraniční literaturu, hlavně v angličtině.

3. Doprovodný program je vždy ztrátový, ale bereme ho jako možnost oslovit nové zákazníky. Drží nás spíš věrní, ale i noví zákazníci a také e­-shop.

4. Bez e­-shopu to pro ně bude hodně těžké.

5. Díky vlastnímu e­-shopu jsme paradoxně v době vládních opatření měli větší prodeje než v minulých letech ve stejných měsících.

Vladimír Opatrný

Knihkupectví Serius, Jablonec nad Nisou

1. Dle zprávy o českém knižním trhu pro období 2018/2019 přišla Česká republika v posledních pěti letech o 130 nezávislých knihkupectví. Je to zásadní změna a zcela jistě k horšímu.

Východiskem pro debatu o knižním trhu je chápání literatury jako strategického nástroje pro rozvoj společnosti. Čtení nepochybně kultivuje a rozvíjí vzdělanostní společnost. Ve vyspělých ekonomikách i kulturách proto není knižní trh chápán jako klasické tržní prostředí. Jedním z typických nástrojů pro podporu pestré a početné knižní prodejní sítě je zákon o pevných cenách: po určitou dobu je prodejní cena jednotná, a knihkupci i nakladatelé tak působí ve stabilním, předvídatelném prostředí. Mnohem více prostředků a času proto vkládají do inovací a kvalitativního rozvoje svých firem. Jednoduše shrnuto, vyspělejší kultury i ekonomiky chápou nezastupitelnou roli literatury v rozvoji vlastního národa. Jestliže slovo „knihkupectví“ rozdělíme, dá se říct, že deklarují větší podporu knihám nežli kupectví. Zásadním problémem je dominantní postavení velkoobchodů, které svými maloobchodními prodejnami likvidují tradiční distribuční síť. Jejich prodejní ceny pro koncové zákazníky jsou na úrovni nákupních cen malých i středních knihkupectví, která přirozeně nemohou konkurovat cenou ani rychlostí dodání knihy. Tento trend zesiluje a povede k dalšímu zavírání kamenných prodejen.

2. Troufám si tvrdit, že čtenáři – míněno zákazníci kamenných prodejen – se zásadně nemění. Stále vyžadují především přijatelný prodejní servis a kvalitní zboží. Tlak na rychlost a na cenu přirozeně narůstá u internetových objednávek. Tam se zákazníci mění společně s dobou. Klíčová slova jsou levně a rychle. Internetové obchodování není o věrném zákazníkovi, ale o ceně a dostupnosti: levně a skladem, a dál už nic. Prvních deset nabídek ve srovnávačích cen odkazuje převážně na maloobchodní rozhraní velkoobchodů. To není lamentování, je to konstatování.

3. Doplňkový prodej vnímáme opravdu jako doplněk. Smyslem knihkupectví je orientace v pestré knižní produkci. Z našeho pohledu je to těžiště kvalitního obchodu a klíčová přidaná hodnota. Rozmělňování sortimentu vede k oslabování této funkce a smyslu existence knihkupectví. To, že tradiční knihkupectví musí přistupovat k rozšiřování nabídky zboží, je trend, který nepomáhá literatuře ani zákazníkovi. Je to špatně. Jestliže použiji vaše termíny, zásadní silou je komunitní duch a věrní zákazníci.

4. Chci věřit, že ano, nicméně realita a trendy jdou proti této víře. Trend minimarketů, kde ke knize dostanete pravítko, žvýkačky, školní batoh, kalkulačku nebo houpacího koně, není modelem, který literatuře pomáhá. Klade to násobně větší nároky na znalost sortimentu, kvalitu personálu, reklamační řízení, šíři dodavatelů, fakturování i komunikaci. To je cesta, kterou nezávislé knihkupectví nemá šanci uspokojivě zvládnout. My oproti tomu od počátku nabízíme židli a kávu či víno k prolistování knihy. Skutečným kavárnám ovšem nemáme ambici konkurovat, spíše se s těmito podniky snažíme spolupracovat na kulturních programech.

5. Zásadně, prodeje se snížily o polovinu, kdežto náklady zůstaly na standardní výši.

Vladimír Pistorius

Knihkupectví Pistorius & Olšanská, Příbram

1. V knižní branži se pohybuji přes třicet let, má manželka ještě déle. Na začátku devadesátých let se knižní trh privatizoval a následně se bouřlivě vyvíjel. To je ale všeobecně známé. Dlouhodobě považuji za velký problém nedostatečnou možnost čtenářů orientovat se v nové produkci. Chybí zde zejména soustavnější kritika a recenzní služba, které by čtenář mohl věřit. Za takové majáky zatím nepovažuji ani všelijaké knižní bloggery, ani samoobslužné knižní portály.

2. Čtenáři se vždy mění. Dnešní čtenářská obec je jiná než před čtyřiceti lety, a ta zase byla jiná než za první republiky. Mění se vkus, žánry i témata, která čtenáře zajímají. Jako příklad lze uvést stoupající oblibu komiksů a ubývající ochotu číst verše. Ale myslím, že ona proměna není tak jednoduchá, aby se dala popsat pár kategorickými větami.

3. Internetový prodej je v našem knihkupectví malý, stejně jako prodej jiného sortimentu, než jsou knihy – máme klasické knihkupectví a sortiment, který nesouvisí s knihami, neprodáváme. Růst internetového prodeje je však podle mě spojen především s velkými specia­lizovanými internetovými portály. Komunitního ducha jsem zatím nepotkal, takže netuším, co by to mělo být za tvora. A stálí zákazníci jsou samozřejmě velmi důležití, zvlášť v této době.

4. Myslím si, že kamenná knihkupectví se udrží, že se však jejich počet ještě o něco zmenší. Knihy jsou zboží, které si řada čtenářů potřebuje prohlédnout, než je koupí, a nemyslím si, že se to změní.

5. Covid připravil naše knihkupectví o velkou část ročních tržeb: v roce 2020 jsme přišli zhruba o 20 procent příjmů, letos už o 30 procent. Po znovuotevření jsou však tržby srovnatelné s tržbami před uzavřením, ba i o trochu vyšší.

Anketu připravil Karel Kouba.