V dubnu oslavil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva sto dní ve funkci. Zatímco v domácí politice si počíná poměrně obratně a snaží se zejména eliminovat škody v sociální oblasti, které napáchal jeho předchůdce Jair Bolsonaro, v politice zahraniční se pouští do jednoho kontroverzního prohlášení za druhým. Alespoň z pohledu Západu. Většina z nich se týká aktuální situace na Ukrajině, které zatím žádná jihoamerická země nedodala zbraně ani jinou vojenskou pomoc. Dvanáctého dubna si Lula na státní návštěvě Číny notoval se svým protějškem Si Ťin-pchingen ohledně nutnosti zprostředkovat mír na Ukrajině a oba prezidenti prohlásili, že jejich země nestojí ani na jedné straně konfliktu. Lula v Pekingu přímo řekl, že ačkoli loni v březnu na Valném shromáždění OSN Brazílie hlasovala pro odsouzení ruské agrese, nyní zaujímá neutrální postoj. Multilaterální politiku se záměrem udržovat rovnováhu ve vztazích se světovými mocnostmi, jako jsou USA, Čína a Rusko, Lula ostatně prosazoval již během svých prvních dvou funkčních období v letech 2003 až 2010. Situace se ještě zkomplikovala 17. dubna, kdy se v prezidentském paláci setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, který se vydal hledat spojence na jihoamerickém kontinentě. Lavrov se bezpochyby snažil prohloubit vazby se zeměmi, které se hlasitě ozývají proti politice EU a USA. Navštívil tak Venezuelu, Kubu a Nikaraguu. Při schůzce s Lavrovem Lula prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ ho jen rozdmýchává neustávajícími dodávkami zbraní. Washington i Kyjev se pochopitelně proti této rétorice ostře ohradily. Na zmírnění předchozích slov Lula o pár dní později uvedl, že Brazílie požaduje urovnání války diplomatickou cestou a že odsuzuje narušení územní celistvosti Ukrajiny. V souvislosti s rusko-brazilskými vztahy je třeba zmínit, že z Ruska pochází značná část hnojiv pro brazilský zemědělský průmysl, který aktuálně dosahuje téměř třiceti procent HDP.