Z Gruzie se během posledních dvou let stalo místo, kde se potkávají ruské rodiny rozdělené válkou. Přijíždějí sem ti, kteří zůstali v Rusku a evropské vízum dostanou jen sotva, zatímco do Gruzie smějí bez víza. A dávají si tu sraz s těmi, kteří žijí v zahraničí a od začátku války se návštěvám rodné země raději vyhýbají – anebo jim už dávno propadly ruské doklady. Jako třeba Alle, která žije v Kalifornii a má jakýsi provizorní americký pas, s nímž smí jen do několika málo zemí. Neviděly jsme se sedm let. Narodily se jí mezitím dvě dcery. Stojíme v dešti u voliéry s papoušky v gruzínském přístavním městě Batumi a pokračujeme v rozhovoru přerušeném někde na Kutuzovském prospektu v Moskvě. A z Moskvy sem přiletěla Nina, Allina máma, která teď obléká děti do pláštěnek a jde s nimi krmit pávy s olámanými ocasy. Z Ruska postupně přijede ještě bratr, babička a dvě kamarádky.
S Ninou se později, když už zase vyšlo slunce, procházíme po nábřeží. Míříme do zahradní restaurace v …
