Ve Stepi Oksany Vasjakinové je pasáž o tom, že místo, když ho opouštíme, zůstává; že bude, i když se okolnosti změní tak, že se k němu už nedostaneme. Často si říkám: Moskva je, to jenom já v ní nejsem. Ale mění se přece i místa, přu se v duchu s Oksanou, mnohá v posledních letech mizí. A myslím …

Jeden ruský emigrantský literární kanál, který sleduju na telegramu, začíná každý den básní. Jméno autora je vždy uvedeno až pod ní. A tak si verše na obrazovce telefonu čtu řádek po řádku bez očekávání i předsudků. Autora někdy uhodnu, někdy ho vůbec neznám, jindy mě mile překvapí, že tohle …

Když jsi Alikovi poslal fotku z tisíc kilometrů vzdáleného polského pohraničí a když se tě on pak zeptal, kam jedeme, protože bylo jasné, že tohle městečko s upraveným jezírkem uprostřed nemůže být náš cíl, schválně jsi mu řekl: „Do Apšu.“ I když to nebyla tak docela pravda, bydlení …

Když se koncem července objevily zprávy, že z ruských věznic zmizeli čtyři političtí vězni – jeden postarší muž a tři ženy, z toho jedna vážně nemocná –, ledaskoho napadlo, že by mohlo jít o výměnu. Nikdo se to ale v těch prvních dnech neodvažoval vyslovit nahlas, dokonce ani Olga …