Kolumbijský spisovatel Héctor Abad při reportérské cestě na Donbas těsně unikl smrti. Útok ruské rakety ale nepřežila jeho ukrajinská kolegyně Viktorija Amelina, s níž v tu chvíli seděl u jednoho stolu. Následující text, v originále dosud nepublikovaný, vznikl ve snaze pochopit, co se tehdy vlastně stalo.
Příběhy je potřeba zachránit všemi prostředky, skokem z téměř mrtvého těla do jiného, plného života a mládí. Je to jejich poslední šance.
Viktorija Amelina: Domov pro Doma
Pořád ještě úplně nechápu, co se nám stalo. Když to napíšu, možná to pochopím.
V knize Potopení a zachránění (1986, česky 1993), posledním svazku publikovaném před svou dobrovolnou smrtí, se Primo Levi pokouší promýšlet – už ne formou svědectví, ale eseje – neřešitelnou otázku, proč někteří lidé v mezních situacích, jako je vyhlazovací kampaň, mají podivné štěstí a zachrání se, zatímco jiní, a možná je jich většina, štěstí nemají a potopí se, smete je slepá nenávist a nespravedlnost dějin, diktatur, vůle k moci.
Stejnou otázku si kladu od 27. června 2023, od 19 hodin a 28 minut, kdy nad námi v pizzerii v Kramatorsku, 21,6 kilometru od válečné fronty mezi svobodnou Ukrajinou a Ukrajinou okupovanou Ruskem, vybuchla ruská raketa Iskander s vysokou přesností a nákladem šesti set …
