Dvacet let po svém průlomovém eponymním albu vydala britská indierocková skupina The Libertines čtvrtou řadovou desku All Quiet on the Eastern Esplanade. Kapela se na ní ohlíží za ostrovním rockem minulého století a cituje i žánry jako ska nebo reggae. Eklekticismus stárnoucím hudebníkům svědčí.
The Libertines patří bezpochyby mezi nejvlivnější kapely nové vlny britského indie rocku z počátku milénia, která navazovala na již odeznívající popularitu – ne-li přímo mánii – spojenou s britpopovými skupinami z devadesátých let, jako byli Stone Roses, Blur, Suede, Pulp a především Oasis.
První britská indie vlna reflektovala ještě i glam rock sedmdesátých let a pochopitelně postpunk let osmdesátých. Například u Pulp je zcela zřejmá inspirace Davidem Bowiem nebo The Smiths. Zároveň se ale tato vlna formovala v konfrontaci s tím, co se dělo na „nezávislé scéně“ na druhé straně Atlantiku, kde se kapely se silně kontrakulturním poselstvím jako Nirvana, R.E.M. nebo Sonic Youth prodraly z indie labelů přes univerzitní rádia až do čela hitparád prakticky bez ústupků vůči mainstreamu.
The Libertines, kteří si získali pozornost na přelomu tisíciletí, vycházeli z typicky britpopové hravosti a sentimentality, zároveň ale po vzoru zmíněných amerických …
