Kresba a znak jako nositelé sdělení
Komunikaci kresebným projevem, prostřednictvím prostých čar a jejich čtení, jsme se pravděpodobně neučili. Je to primární schopnost převádět informace do zkratky, do kompresního formátu. Spontánní vyjádření, nejistá tápání, nezpochybnitelné jednoduché znaky stejně jako dlouze promýšlené tahy jsou interagovány a vytvářejí určitou pochopitelnou síť. Do jaké míry může takový „přímočarý“ projev představovat sjednocující prostředek komunikace a jak pohodlně se cítíme při pohledu na lineárně transformované myšlenky? Autoři a autorky, které letos představím na této …
