V novele Neuvěřitelná cesta vypráví islandská spisovatelka Sigrún Pálsdóttir o dobrodružné výpravě do Spojených států na konci 19. století, ale s výstavbou příběhu si příliš hlavu neláme. Příhody se na hrdinku sypou jedna za druhou a ani zdůrazněné genderové téma není hlouběji rozpracováno.
Hrdinka islandské novely Neuvěřitelná cesta (Delluferðin, 2019), v níž je v rychlém sledu vylíčen její útěk z domova, nález starožitného artefaktu, převleky, záměny i nepravděpodobné náhody, v samotném závěru přemítá: „Nevyzní celá ta snůška nesmyslů (…) tak trochu jako nějaký laciný román?“ Autorka Sigrún Pálsdóttir jako by těmito slovy ironicky reflektovala skutečnost, že její text tak opravdu působí.
Mladá islandská dívka Sigurlína v touze nestrávit zbytek života jako „otrokyně vlastního otce“ utíká z Reykjavíku a vyráží do Ameriky. Shodou okolností s sebou veze pozlacenou sponu z 11. století. Tu se později, po různých dickensovských peripetiích, rozhodne využít pro svůj návrat zpět na Island. Všechno se ale samozřejmě zkomplikuje, spona putuje mezi Američany a nabývá nových významů.
Sigurlína sice musí po odjezdu do Spojených států čelit nejrůznějším překážkám, nedá se však říct, že by jako postava procházela zásadnějším vývojem. Na začátku …
