Před rokem považoval ukrajinský spisovatel Andrij Ljubka za jeden z nejstrašnějších důsledků války to, že si na ni zvykneme a začneme ji vnímat jako normální stav (viz A2 č. 6/2024). Ve čtvrtém roce válečného stavu se ale jako ještě děsivější může jevit ponižující vyhlídka na mír.

Jak prožívá ruskou vojenskou agresi ve své zemi ukrajinský spisovatel? A co přesně znamená zvyknout si na válku, jež se stala běžnou součástí života? Následující text vypovídá o každodennosti, která má rysy starořecké tragédie.