Jan Tesař patří k inspirativním a nonkonformním hlasům české historiografie, ale také k představitelům odporu vůči normalizačnímu režimu. Jeho badatelské zaměření na protinacistický odboj se tak spojilo s životním osudem, který působí unikátně i v rámci českého disentu.

Průběh a vývoj případu čtyř redaktorů studentského časopisu Doxa, který skončil jejich odsouzením k nucené práci, je dalším z příkladů zvůle ruského autoritářského režimu. Čeho se měli dopustit mladí novináři, kteří neváhali informovat o protiputinovských protestech?

V románu Muž bez vlastností rozlišuje Robert Musil dvě perspektivy, jimiž lze nazírat svět: perspektivu člověka reality a člověka možnosti. Pražské jaro bylo dlouho považováno za „slepou uličku“ českých dějin, nepovedený předobraz skutečné revoluce z roku 1989. Jaké byly jeho historické …