Básník Vojtěch Kučera vydal koncem loňského roku experimentální sbírku Typosie. Pokusil se ji vymanit ze sevření tradiční knižní formy – například vkládáním volných listů papíru nebo QR kódem s odkazem na repetitivní zvukové nahrávky, které zdánlivě stírají rozdíl mezi básníkem a robotem.

Martin Kočiš ohledává možnosti textových procesů. Konceptuálními sbírkami txt.txt a Nadir, tvořícími první dva díly chystané trilogie, se slovenský básník přiřazuje k takzvané textové generaci. Ta pracuje s konceptuální a intertextovou tvorbou, v níž dochází k radikálnímu odosobnění autorského …

Soubor esejů Miroslava Olšovského pojednává o různých způsobech psaní moderní literatury. Jde tu především o tenzi mezi aktem psaní a tím, co po něm zůstává v podobě slova či díla, tedy evidencí. Dočteme se o Nabokovovi, Gombrowiczovi, Kafkovi, Babelovi i Čechovovi.

Dílo Ivana Wernische v důsledku básníkovy tendence k mystifikaci, parafrázi a slovnímu kejklířství připomíná džungli. Petr Hruška ve wernischovské monografii kombinuje biografický přístup s analyticko­-interpretačním a přiznává, že jeho výklad je jen jednou z možností čtení autorovy tvorby.