v noci nespím a přemýšlím

ticho a tma a hukot slov

teď, když už je na co vzpomínat, nevzpomínám

jenom se divím

na prázdniny jezdím za deštěm

ráda bych i tebe navedla

ale nevím, jak navést tě

Báseň vybral Petr Borkovec

Annie řekla že nerada dýchá a že tělo si pamatuje stará odcházení

v noci když spíš nespím myslím na stromy pohrobky za domem

máme to ještě lehké jak jednou bude jasné slunce si přivstane

zatím pořád vaříme noc je káva paprsky sporáku

za oknem u záchodu zimuje měsíc platan u sousedů

dobrý …

šli jsme pro cukr

za dvacet minut už zavírali

na parkovišti se válely

chuchvalce tmavého horka

ze začátku to teklo hrozně pomalu

dětství odkapávalo z hustých vran

havran vylítnul

ta tehdejší realita je

pro mě dnes věčností

i vůně a čtvercové dlažky

a budíky tajně …

Ve větvích hledač skýv

šepot otloukal

o zelené důvěrnosti.

List padal od léta

do zbytku stohů,

tam dávno po hlase

pálené sieny.

Seno plodí

popel v polích.

Prsty a dlaně sahali

na rachejtle.

Hvězdy kolabovaly,

dech vznikal, a vše

jen tvé. A pak už

pahýly pentlí, cípy se

spouštěly …