Když se Řehoř Samsa ráno vzbudí proměněný v brouka, je zároveň stále ještě trochu Řehořem, ale přestává jím být. Co má společného motýl s housenkou a my sami s nemluvnětem, jímž jsme byli? Proměny se vzpírají striktní racionalitě, a přesto se bez nich nedá rozumět dnešnímu světu.

Na přelomu tisíciletí bylo východní rozšíření Evropské unie chápáno jako součást liberálního konce dějin. Uprostřed dvacátých let už dávno víme, že konec dějin nenastal ani pro střední a východní Evropu, ani pro Unii samotnou. Dvacetileté členství dnes můžeme hodnotit právě s ohledem na dřívější …

V Lípě, „rodinném a společenském časopisu pro nové ženy“, publikovala Milena Jesenská v letech 1934–1935 deset textů, které nebyly znovu vydány a chybějí v dosavadních bibliografiích. Čtyři z nich zde přetiskujeme. Střídají se v nich otázky společenské rovnosti a životního …

Lidští piloti jsou drazí a jejich ztráta nepříjemná. Proto se v současných ozbrojených konfliktech čím dál více prosazují bezpilotní letouny řízené umělou inteligencí. Dron o velikosti hračky dnes dokáže doručit nejen pizzu do kanceláře, ale také trhavinu do věže nepřátelského tanku.

Umělá inteligence už se té lidské v řadě disciplín vyrovná nebo ji předčí. A platí to i pro kulturu. Strojové učení zároveň vrhá světlo na naše šablonovité vzdělávání a zažité pojmové rámce. Pokud nás AI přiměje k jejich rozšíření a ke komplexnějšímu pohledu na svět, změní se tím celá společnost.

Zavedení standardizovaných kontejnerů radikálně zjednodušilo a zlevnilo přepravu zboží. Globální logistická revoluce by ale neproběhla, pokud bychom jim nepřizpůsobili infrastrukturu a celé sektory pracovního trhu. Vzdali jsme se tak mimo jiné tradičních přístavů s jejich barvitou kulturou.

Nirvana a její frontman jsou už dlouho předmětem akademického bádání. Text vzniklý k pětadvacátému výročí Cobainovy smrti si klade otázku, jak se image antiestablishmentového hudebníka mohla stát globálně obchodovaným zbožím. Odpověď zní, že jde o výsledek procesu, v němž americká popkultura …

Konjunktura historické látky v současné próze nevychází z hlubšího zájmu o dějiny. Ty tu slouží především k vyvolání emocí a dojmu autenticity, případně jako univerzální rámec k nenáročné komunikaci na libovolné téma. Výsledkem je naopak posílení ahistorického prézentismu.

Gargantua a Pantagruel, zásadní dílo francouzského humanisty Françoise Rabelaise, začíná vycházet v novém českém překladu, v němž je děj přesazen do jižních Čech. Jak připomíná vysvětlující komentář v prvním svazku, za rabelaisovskou komikou stojí nejen karnevalové veselí, ale i groteskno válečných …

Mezinárodní tribunál v Haagu na podnět Jihoafrické republiky prošetřuje, zda se Izrael v Gaze dopouští genocidního jednání. V souladu s převládajícím „úzkým“ pojetím genocidy, navazujícím na paměť holokaustu, však může Izrael tvrdit, že se genocidě sám legitimně brání.