Dámy a pánové,

heslem dneška je: prodej, nebo zemři. Se samozřejmostí je uplatňováno nejen na trhu plastových umyvadel, telefonů, trhu s lidskou prací a schopnostmi, ale i na trhu umění a kultury. Proto jsme se v tomto čísle zaměřili na to, jak se ono prodávání vlastně dělá. O své zkušenosti se získáváním peněz na výstavy a jiné podniky hovoří advokát Pavel Smutný (s. 24), moudra marketérů umění rozebírá Martin Cikánek (s. 35), Libuše Bělunková si všímá, jak sebepropagace či reklamní službičky pro známé postupně nahradily recenze i skutečnou diskusi o umění (s. 33). K tématu se vztahuje i reportáž o nedávno proběhnuvším auditu české kultury (s. 37) či článek o právě projednávaném rozpočtu na kulturu (s. 38). Ten, koho přestane bavit kupčení s kulturou, může obrátit pozornost k rozhovoru se Slávem Krekovičem (s. 16). Ne že by nemluvil o tom, jak financuje své rozličné aktivity (bratislavské centrum A4, časopis ¾, sdružení Atrakt Art),
ale čtenář se přitom dozví mnohem víc. Minimálně nahlédne pohyby kulturní scény u sousedů. Všechny čtenáře, kteří by mohli být zklamaní, že k nim z tohoto místa v novinách tentokrát nepromluvila kolegyně Libuše Bělunková, můžu uklidnit. Její čas opět přijde.

Ziskuchtivé čtení!