Král sociálního síťování Mark Zuckerberg si všiml, že lidé třetího světa nemají přístup na internet, a okamžitě se ujal řešení tohoto palčivého problému. Projekt Internet.org má být „globálním partnerstvím“ mezi „technologickými lídry, neziskovými organizacemi, lokálními komunitami a experty, kteří dohromady pracují, aby přinesli internet dvěma třetinám světové populace, která ho zatím nemá“. Prostý byznys a snahu o rozšíření trhu v době krize by za bohulibým spojením megakorporací jako Samsung, Nokia, Ericsson, Opera, Qualcomm či MediaTek hledal jenom ukřivděný závistivec, zavilý reakcionář nebo notorický skeptik, který bere vážně poplašné zprávy o státním a firemním dohledu nad internetem i v těch nejvyspělejších zemích. Zvlášť když webové stránky internetového zúrodňování světa doplňují dojemná videa sběraček z čajových plantáží. Základní příjem bývá považován za megalomanský výstřelek zbytnělého sociálního státu, který by mohl
nepříjemně zvrátit budoucnost. Pokud ale za nápadem s nejasnými globálními zdroji a dopady stojí soukromý sektor, jsme klidní – jde o přirozený a správný vývoj lidské společnosti. Vždyť, jak trefně píše jeden ze šťastných internetových uživatelů v diskusi na stránkách projektu, pokud by ti lidé nebyli na Facebooku, jak bychom jim vůbec mohli pomoci? Zaveďme tedy internet, voda či lékařská péče si už za ním cestu najdou.