Městský soud ve čtvrtek 16. března zamítl žalobu Martina Bursíka na postup pražského magistrátu a zásah policie, která nevpustila demonstranty na Hradčanské náměstí při loňské návštěvě čínského prezidenta. Bursík se spolu s dalšími třemi žalujícími hodlá obrátit na Nejvyšší správní soud. Demonstrace proti porušování lidských práv v Číně 29. března loňského roku byla řádně nahlášena, přesto se její účastníci nedostali na plánované místo konání. Podle žalujících se jedná o jasné porušení ústavou zaručeného práva na shromažďování.

V Brazílii 15. března opět vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby protestovali proti důchodové reformě. Několik stovek z nich se dokonce dostalo do budovy ministerstva financí a na pár hodin ho obsadili. V hlavním městě Săo Paulu byla na mnoha místech zcela zablokována doprava. Prezident Michel Temer se chystá v zemi uzákonit odchod do důchodu až po dosažení 65 let. V zemi stále probíhá nejhorší ekonomická krize za posledních sto let, což se projevuje například vysokou nezaměstnaností, která postihla už třináct milionů lidí.

Ve stejný den se odehrály několikatisícové demonstrace i v největších běloruských městech. Protestovalo se proti dekretu prezidenta Alexandra Lukašenka, podle nějž mají být zdaněni nezaměstnaní. Pokutu by měl zaplatit každý, kdo v uplynulém roce odpracoval méně než 183 dní. Protesty proti dekretu o příživnictví spojily širokou koalici opozičních pravicových stran, ale třeba i anarchistů. Právě ti byli při posledních demonstracích nejvíce sledováni policií, která dokonce po ukončení akce zastavila v Minsku trolejbus a uvnitř je za přihlížení spolucestujících tvrdě napadla. Čtyřicet osm osob bylo následně zadrženo a takřka okamžitě odsouzeno k téměř dvěma týdnům domácího vězení.

Nejrůznější občanské iniciativy a nevládní organizace vyzvaly v otevřeném dopise ministra vnitra Milana Chovance, aby přehodnotil svůj přístup k zahraničním pracujícím v Česku. Dopis vznikl v reakci na policejní razie na ubytovnách a v centrech průmyslových měst, jichž se ministr sám účastnil. Signatáři výzvy Chovancovi vytýkají, že „vytváří atmosféru strachu a nesnášenlivosti“ a z lidí, kteří z většiny přicházejí z jiných zemí Evropské unie, dělá zločince. Ve skutečnosti jde ale zejména o „dělníky, kteří jsou chápáni jako lidské zdroje bez základních práv“, a podle toho je s nimi i zacházeno. Lidé z nevládních organizací se pozastavují i nad tím, že Chovanec opakovaně spojil zahraniční pracovníky se sexuálním obtěžováním českých žen, pro což ovšem neexistují žádné důkazy.