Dospívající hrdina je neznámý outsider, jehož život je šedivý a nudný. Setkání s magickým předmětem či postavou mu ovšem odhalí, že za hranicí naší reality leží jiný, vzrušující svět. Do něj se samozřejmě musí vydat na strhující nebezpečnou pouť, ze které se po mnoha patáliích vrací jako ostřílený švihák, v němž by nikdo nepoznal původního stydlivého otloukánka… Tak vypadá jedna z nejbanálnějších, ale také nejpopulárnějších zápletek, která se zejména v oblasti young adult fantastiky opakuje stále dokola, takže se police knihkupectví prohýbají pod svazky plytkého eskapismu pro mladé čtenáře.

Pokud se ovšem na tuto půdu pustí spisovatelská hvězda, žánrová klišé se mohou vydat nečekaným směrem. A nový román The ­Great When (Velké když, 2024) z pera Alana Moorea je skvělým důkazem, že i zdánlivě ohraná schémata se dají zpracovat jinak a lépe.

Žánrové rejdy

Píše se rok 1949 a traumatizovaný poválečný Londýn je stále v troskách. Osmnáctiletý Dennis je osamělé a nesmělé trdlo, které se probíjí životem coby pomocník v malém antikvariátu vedeném propitou a prokouřenou fúrií jménem Ada. Ta ho jednoho dne pošle vyzvednout sbírku vzácných vydání knih kultovního viktoriánského spisovatele hororů Arthura Machena. Mezi zaprášenými svazky je ovšem i publikace o skrytých místech Londýna, která by neměla existovat – je totiž fiktivní rekvizitou z jedné z Machenových povídek.

Protřelá antikvářka Dennise vykopne ze dveří, aby nepatřičný nález vrátil tam, odkud nedopatřením unikl – do skrytého „Dlouhého“ Londýna, který je skutečnou nadčasovou formou města, zatímco jeho aktuální podoba je jen bledým stínem tajemného předobrazu. Protagonista se tak vydává na dobrodružnou cestu, na které nechybějí přízraky, monstra, bizarní postavičky žijící na pomezí obou měst ani nezbytný romantický prvek v podobě živelné rusovlasé prostitutky.

Tím ovšem klišé končí a čtenář rychle zjišťuje, že si z něj legendární tvůrce komiksů a literární fantastiky tak trochu dělá legraci a zneužívá ho pro své podvratné rejdy – trochu to připomíná situaci, kdy by se michelinský kuchař rozhodl smažit langoše v zapadlé putyce. Moore na prostou a rychle se odvíjející žánrovou zápletku poťouchle zavěsil mnohovrstevnaté pojednání o duši města, do které se nesmazatelně zapisují dějiny i jeho obyvatelé. Prostřednictvím květnatého stylu do děje zapojuje řadu postav umělecké avantgardy (ústředním průvodcem po magickém rozměru Londýna se stává polozapomenutý malíř a okultista Austin Osman Spare), dává na odiv své literární a historické znalosti, a když se Dennis konečně ocitne v ulicích Dlouhého Londýna, přechází do takřka experimentální, roztříštěné prózy plné halucinačních obrazů místa, jehož skutečnou podobu nelze uchopit lidskými smysly.

Ke kořenům okultismu

Půvab Mooreova triku je v tom, že čtenáře nepodceňuje a nevtíravě jim otevírá nové obzory. Nenáročný konzument může při čtení The Great When klidně jen klouzat po povrchu a užívat si dobrodružnou městskou fantasy, připomínající třeba Nikdykde (1998, česky 2006) od Neila Gaimana nebo Un Lun Dun (2007, česky 2007) Chiny Miévilleho, ale zvídavější jedinci mohou snadno zapadnout do nekonečné králičí nory.

Moore prostřednictvím Machena, Sparea a dalších postav zkoumá kořeny moderního britského okultismu a literární fantastiky, pracuje s odkazy na díla Michaela Moorcocka či Iaina Sinclaira a historické politické zvraty využívá jako kritickou metaforu současné Británie, přidušené léty konzervativní vlády. Nikdy však nerezignuje na útěšnou žánrovou zábavu. Právě naopak, už v prologu se na nic netušící čtenáře navalí melancholické rozjímání umírajícího mága Aleistera Crowleyho nebo vize surrealistického básníka Davida Gascoyneho uprostřed pouličních bitek s britskými fašisty ve třicátých letech. A pak už se odkazy, metafory a narážky nabalují do hutné, ale půvabné sněhové koule.

Čtenářská očekávání jsou nakonec rozbita i dekonstrukcemi žánrové zápletky. Mladý protagonista rozhodně neskončí tak šťastně a úspěšně, jak bychom u tohoto typu příběhu očekávali. Jako by Moore naznačoval, že ani magie a mytologické postavy nedokážou vyřešit lidská traumata a selhání a že svět rozhodně nefunguje jako na stránkách Harryho Pottera – čímž dává užitečnou lekci nejen mladým či starším čtenářům, ale i knižnímu trhu a vydavatelům, kteří se na tomto poli často vyhýbají experimentům a nejsou ochotni připustit, že mainstreamové publikum zvládne strávit více než jen plytkou žánrovou limonádu.

The Great When má být první částí pětidílného cyklu. Můžeme se tak těšit na další děsivě svůdné vize Dlouhého Londýna a metatextové legrácky literárního čaroděje, který ukazuje, že jediná kniha v sobě může skrývat hned několik dalších svazků, úplně stejně jako ona záhadná Machenova povídka. Kdo chce, ten může The Great When číst jako průvodce londýnskou historií či britským okultismem, další mohou zhltnout napínavý příběh o tom, jak mladý trouba ke štěstí přišel, a všichni si rozšíří hranice jazyka a imaginace.

Autor je editor webu Seznam Zprávy.

Alan Moore: The Great When. Bloomsbury Publishing, Londýn 2024, 336 stran.