close search

Svoboda slova je téma pro každého

S Tomášem Koblížkem o hate speech, dezinformacích a humoru

V posledních letech se svoboda slova stala výrazným tématem konzervativní pravice. S filosofem jazyka Tomášem Koblížkem jsme mluvili o tom, jak k tomu došlo, o kořenech pojmu hate speech i důvodech, proč krajní pravice používá humor jako nástroj propagandy.

Odkud pochází termín hate speech a jaké konceptuální pozadí za ním vlastně stojí?

První doložený výskyt termínu hate speech je z roku 1938 v newyorském Syracuse Herald Journal. Údajně zde bylo uvedeno, že na Hitlerovi nás víc než to, co dělá, odpuzuje jeho „hate speech“, tedy jeho nenávistný projev. Narazil jsem na zmínku, že jde o odkaz na mnichovské události. Ale tu informaci se mi zatím nepodařilo ověřit. Je třeba ji brát s rezervou.

Tady je dobré připomenout, že o nenávistném projevu nehovoříme tehdy, když se dva lidé tvrdě hádají a napadají třeba ze žárlivosti, ale když se někdo snaží vyvolat nenávist vůči někomu jakožto členovi nějaké skupiny: „Vy zk****** buz**, už dlouho vás tu nebudeme trpět!“, „Vybombardovat ty muslimský op***!“, „Židovská cou**, budeš viset.“ Ten skupinový aspekt je důležitý, protože když se tyto projevy šíří a hromadí, mohou mít dopad na vnímání a postavení celé dotčené skupiny. Není to tedy jen psychologický problém, že se nějaká slova někoho dotknou nebo mu způsobí trauma, ale také společenská otázka. Postavení konkrétní skupiny lidí, u nás například Romů, je dáno mimo jiné tím, jak o nich mluvíme.

Jako právní téma…

Článek je přístupný předplatitelům*kám.


Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2
(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image