„Jako za normalizace či v centru Hamásu.“ Tak si prý na FAMU připadá režisér a pedagog Marek Bouda – a konzervativní propagandista Matyáš Zrno dal toto přirovnání pohotově do titulku rozhovoru na Aktuálně.cz, kde je šéfredaktorem. Projevy solidarity s obyvatelstvem Gazy na půdě pražské filmové akademie leží v žaludku mnoha zasloužilým umělcům. Jan Hřebejk, Ivo Mathé, Petr Jarchovský a další postavy Filmařské trilogie od S.d.Ch. jako by chtěli dokázat, že velký pamfletista při jejich zpodobnění netvořil karikatury, ale výstižné charakteristiky.

Bouda přinesl Zrnovi kardinální důkaz o anti­semitismu na FAMU. Když studujícím v reakci na propalestinskou iniciativu během vyučování pustil klasický film o slovenském antisemitismu za druhé světové války, většina z nich (osm z dvanácti) opustila učebnu. Můžeme to snad vysvětlit jinak než antisemitismem? Pokud se dostaneme za titulek a perex, můžeme. Bohorovnými slovy samotného Boudy: „Mě se dotkla ta palestinská výzdoba, tak jsem se rozhodl promítat film Obchod na korze a promluvil jsem o různých formách antisemitismu a proč vlastně Izrael existuje. To se některých studentů dotklo, takže odešli z výuky.“ Jinak řečeno, Bouda se rozhodl zneužít utrpení evropských Židů za války k tomu, aby legitimizoval současné násilí páchané izraelským státem a obvinil studující z antisemitismu. Pro konzervativce se tím stal hrdinou; patrně nikdy neslyšeli slovo chucpe.

Pokud chtějí znecitlivět mladou generaci vůči utrpení Židů za druhé světové války, jdou na to opravdu dobře: není lepší způsob než je používat jako nástroj k umlčení protestů proti současnému utrpení jiné lidské skupiny. Podobně pracovali normalizační mocní s odkazem boje proti nacismu nebo mrtvých z Lidic – zneužívali je pro své aktuální cíle tak dlouho, až je novým generacím odcizili. Památka evropských Židů povražděných nacisty si takové zacházení nezaslouží.