„Mimo náš svět existuje svět, který je vzdálený a zároveň blízký a neviditelný. A tam žije Bůh, tam žijí mrtví, duchové a svatí, svět, kde se už všechno stalo a všechno je známo. Ten svět mluví. Má svůj vlastní jazyk,“ popisovala prostor rozšířeného vědomí mexická curandera Maria Sabina, která v padesátých letech minulého století zprostředkovala západnímu světu mazatécký houbový rituál a přispěla k rozšíření povědomí o psilocybinových houbách a jejich popularizaci. Odkud ale pochází tato moudrost, která radí kněžce houbových obřadů, pomáhá lidem vyléčit depresi a díky níž se onkologicky nemocní vyrovnávají se smrtí? Co je to za sílu, která dokáže zprostředkovat mystické zážitky a učit člověka porozumět svému údělu na tomto světě? Jak souvisí užívání magických hub našimi dávnými předky s rozvojem mozku a nabýváním komplexnějšího vědomí schopného abstrakce a logických operací? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět americký vědec a terapeut Jahan Khamsehzadeh v knize Psilocybinová spojka.

Jak uzdravit společnost

Autor v úvodu popisuje svůj první zážitek s houbami, který mu nejen změnil život k lepšímu, ale také nasměroval jeho budoucí kariéru. Je evidentní, že píše o tématu, jež je pro něj osobní – a vyznívá tak celá kniha. Ta je syntézou nejvýznamnějších výzkumů, ale…