V jádru čísla, věnovaného fenoménu dykes a současnému queer pohledu na sapfickou kulturu, stojí osoba a dílo teoretika Jacka Halberstama, jenž zformuloval koncept „ženské maskulinity“. Tímto termínem pojmenoval maskulinní projevy těch lidí, jimž společenská norma maskulinitu nepřipisuje, či přímo odpírá a zakazuje. Zásadní představitel lesbian studies se ve své knize Female Masculinity ptal, čím to je, že na rozdíl od mužských projevů feminity – ať už v gay komunitě, nebo mezi cis hetero muži – zůstává ženská maskulinita lidí opomíjená jak popkulturou, tak akademickou reflexí. Jak to, že známe drag queens, ale ne drag kings?

V době, kdy se nejen v kultuře čím dál zřetelněji projevuje „hluboká nespokojenost s binárním systémem genderové klasifikace“, je tato otázka – jakkoli ji Halberstam formuloval už před třiceti lety – mimořádně aktuální.

Téma iniciovali Albi K., Michaela Rumpíková a Iryna Zahladko, s nimiž sdílíme přesvědčení, že je záhodno, aby se i tuzemské čtenářstvo seznámilo s queer metodologií reflektující periferní, zneviditelněné či „nezdravé“ formy maskulinity, jež stojí v opozici proti tradičním patriarchálním hodnotám, a prostřednictvím tematických textů nahlédlo do halberstamovského „bestiáře“ performativního mužství.

Anglický výraz „dyke“ se původně používal jako hanlivé pojmenování pro „příliš maskulinní“, sebevědomé, drzé či agresivní lesby. Ty si ho ale začaly hrdě přivlastňovat a v jazyce současných queer komunit už inkluzivně označuje mnohem pestřejší skupinu – nejen lesby, ale všechny sapfické trans či nebinární lidi. Aktuální číslo se ovšem primárně nevěnuje vymezování (tak jako tak značně fluidní) identity dykes, ale především odkrývání jejich historie a kultury.

Tematické texty pojednávají mimo jiné o ukradených dějinách lesbického umění, o hledání estetiky queer literatury, o nových formách solidarity, o „selhání“ jako podvratné strategii, ale také o komodifikaci příběhů tematizujících queerness. Intimním způsobem nám sapfickou zkušenost přibližují ukázky z poezie Luz a Mellanie Kašjak. Zároveň si ale spolu s Jackem Halberstamem připomínáme, že „trans a queer lidé nejsou jednotná, ale názorově polarizovaná skupina“.

Přejeme podnětné, niterně tříštivé čtení!